Pětikoalice chce srazit deficit i zrušit EET

Podle ní se koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirSTAN ve smlouvě zavázaly, že schodek na tři procenta HDP sníží co nejdříve. Pro příští rok se přitom počítá s tím, že schodek poroste k sedmi procentům HDP, a o rok později s poklesem na pět procent. Právě schodek na úrovni tří procent HDP je podmínkou splnění Maastrichtských kritérií umožňujících přijetí eura, o čemž však rodící se vládní koalice neuvažuje.

Dále se strany zavázaly, že „sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatele o dva procentní body, ale za předpokladu, že se jim podaří konsolidovat veřejné finance“.

K tomu jsou skeptické odbory. „Jestli chce někdo udržet veřejné finance a zároveň snižovat jejich příjem speciálně v oblasti sociálního pojištění, tak je to nenaplnitelné. Jedině kdyby někdo současně řekl, že se bude zvyšovat schodek státního rozpočtu. To není cesta,“ řekl Právu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Koalice se rovněž chystá pravidelně zvyšovat slevu na poplatníka, zrušit elektronickou evidenci tržeb (EET), nyní kvůli covidu dočasně pozastavenou, nebo třeba bojovat proti nelegálnímu hazardu.

V dokumentu se podle ČT nepíše nic o škrtech v sociálních dávkách, ale zmiňuje se podpora zkrácených úvazků a na zvážení je údajně automatická valorizace minimální mzdy, životního minima či rodičovského příspěvku. Automatickou valorizaci minimálního výdělku už před třemi lety navrhla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), avšak neuspěla.

Automatická valorizace minimální mzdy podle Středuly možná je, ale důležité podle něj je, jak bude nastavena. „Jestli způsobí, že minimální mzda bude pod čtyřiceti procenty průměrné mzdy, tak jsem proti. Jestli to bude minimální mzda, která bude na stejných hodnotách jako evropská minimální mzda, což je padesát procent průměru, a tam bude zastropována, a bude se automaticky valorizovat, tak jsem v pohodě,“ prohlásil odborářský předák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR zatím plány vznikající vlády nekomentoval. Právu sdělil, že k návrhu programového prohlášení se vyjádří, až bude k dispozici jeho finální znění.

Koncept důchodové reformy dvou koalic zahrnuje tři pilíře podobně jako neúspěšná reforma penzí vlády Petra Nečase (ODS). Ta od roku 2013 přes odpor opozice zavedla tzv. druhý pilíř, který umožňoval lidem posílat si část svých sociálních odvodů do spoření u penzijních fondů. Novinka ale přitáhla jen málo zájemců.

O přínosu vyvedení části sociálního pojištění do fondů pochybovala i řada ekonomů, podle nichž byl celý systém výhodný spíše pro penzijní společnosti než pro občany. Druhý pilíř nakonec od ledna 2016 zrušila koalice vedená ČSSD.

Další programový bod rýsující se vlády k penzím má posílit mezigenerační solidaritu: „Zavedeme možnost platit jedno procento svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.“

V oblasti zdravotnictví se problematika covidu podle ČT neskloňuje, zato se zde hovoří o zavedení možnosti dobrovolného doplňkového připojištění a pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce. Dále pak se strany zavazují zajistit transparentnost plateb, digitalizaci zdravotnictví či zlepšení primární péče.

Snižování počtů zaměstnanců veřejné sféry zatím není žhavé téma.

„Na základě inventury všech agend představíme do roka konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst,“ stojí podle ČT ve smlouvě. Budoucí kabinet by také rád pozměnil platové tabulky veřejné správy tak, aby stát na příznivé mzdy přilákal kvalitní profesionály.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy uniklé fragmenty programového prohlášení v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná vláda Petra Fialy (ODS) v klíčové oblasti veřejných financí sleví z razance předvolebních slibů.

„Zatímco koalice Spolu před volbami chtěla snižovat schodek veřejných financí na úroveň 1,5 procenta HDP do roku 2025 a koalice PirSTAN pod tři procenta HDP, Fialova vláda se chce spokojit se snížením na úroveň tří procent. Musí tedy najít úspory za zhruba sto mi­liard korun,“ míní Kovanda. Najít takové úspory je podle něj ­reálné.