Petičníci žádají o přezkoumání ostravské protihlukové vyhlášky. Má až moc výjimek z nočního klidu

„Letošní ostravská vyhláška, která krátí noční klid, má ještě více výjimek, než tomu bylo v loňském roce. Podle našeho názoru je takové množství akcí, při kterých je noční klid krácen, v rozporu s podmínkou výjimečnosti, kterou ve svých nálezech stanovil Ústavní soud, například vloni u vyhlášky města Loket,“ uvedl za iniciativu Česko bez hluku Miloš Závora.

Podle iniciativy Ostrava nevyslyšela přes dvě stovky svých občanů, kteří trpí hlukem z veřejných produkcí.

„Místo regulace zdroje hluku a ochrany obyvatel šlo město cestou deregulace a naopak zkracuje v Ostravě noční klid. Obrátíme se proto na ministerstvo vnitra s podnětem, aby nechalo přezkoumat vyhlášku ústavním soudem. Přiložíme petiční archy občanů Ostravy včetně komentářů, ze kterých je zřejmé, jak lidé trpí,“ upřesnil Závora.

Podle nově schválené vyhlášky tak budou mít letos v Ostravě výjimku z dodržování nočního klidu pořadatelé 42 společenských, kulturních a sportovních akcí. Je to o jednu akci více než vloni.

Schvalování vyhlášky, především pak přístup k pořadatelům velkých hudebních festivalů, jako jsou Colours of Ostrava, Beats for Love a Ostrava v plamenech, vyvolal diskusi také mezi ostravskými zastupiteli.

Novou vyhlášku kritizoval i bývalý ostravský primátor, současný opoziční zastupitel za JDETO!!! Tomáš Macura. Podle něj musí město zohlednit nejen zájmy pořadatelů akcí, ale také Ostravanů, kteří v okolí festivalů bydlí.

Současné vedení města ale kritiku odmítá a tvrdí, že je vyhláška v pořádku. Podle náměstkyně ostravského primátora pro kulturu Lucie Baránkové Vilamové (ANO) je situace stejná jako za minulého vedení města.

„Protože město pořadatelům dodatečně udělovalo výjimky z výjimek a fakticky tak vše fungovalo za stejných pravidel, jako jsme schválili teď my. Do výjimky je zařazeno 42 akcí, obdrželi jsme ale 58 návrhů, kdy bychom krátili dobu nočního klidu u více než stovky nocí během jednoho roku. Nakonec je těch nocí jen 62, což je tentýž počet jako v letech minulých. Nejde tedy o změnu, ale o stabilizování situace,“ vysvětlila náměstkyně.

Dodala, že mezi výjimkami je zhruba 80 procent akcí lokálního charakteru, které se konají v obvodech, zbytek tvoří právě zmíněné velké festivaly, které jsou ale pro město značným přínosem.

Macura argumentoval tím, že takto bývalé vedení reagovalo na situaci po pandemii covidu, ale dlouhodobým cílem a snahou bylo postupně podmínky zpřísňovat a ne rozvolňovat.

Členové iniciativy Česko bez hluku upozornili i na to, že podle jejich zjištění se v sousedních státech nic takového jako v Ostravě odehrávat nemůže.

„Francie, Německo či Velká Británie mají přísné zákony, které hluk z hudebních produkcí pod širým nebem regulují. V Rakousku mají zákony proti hluku z hudebních produkcí všechny spolkové země. Regulují se maximální hladiny, nízkofrekvenční složky i počty koncertů v lokalitě a spousta dalších parametrů. Za porušení jsou vysoké pokuty, a dokonce i vězení. V České republice je tomu naopak a město jako Ostrava místo regulace ještě zkracuje dobu nočního klidu,“ poukázal Závora.

Podle ostravské náměstkyně Baránkové Vilamové si město nechalo udělat analýzu stížností a přestupků. Zjistilo, že problémy jsou převážně u akcí, které nejsou součástí obecně závažné vyhlášky.

„Budeme proto iniciovat jednání s ministerstvem vnitra, aby vzrostla výše pokuty pro pořadatele akcí, kteří stanovený noční klid nedodržují. V současnosti je výše pokuty maximálně deset tisíc korun, což je ochotna většina zaplatit,“ zdůraznila náměstkyně.