Článek
Komín je součástí zrušeného provozu v jižní části Dolní oblasti Vítkovice, kterou začal stát jako starou ekologickou zátěž likvidovat. Celá tato zdevastovaná a kontaminovaná lokalita je ve vlastnictví společnosti Vítkovice, ta zde má v plánu vybudovat zónu pro lehký průmysl.
„Příští týden petici ukončíme a předám ji majiteli, tedy společnosti Vítkovice. Překvapilo mě, že pouze za měsíc se nashromáždilo tolik podpisů, ať už v její digitální formě, či papírové. Ta se podepisuje například v antikvariátu Fiducia či v klubu Cooltour. Na Facebooku ji lidé najdou na Za komín Aglomerace,“ sdělil Právu za organizátory petice Dominik Raška.
Dodal, že jedinečnost komínu tkví hlavně v jeho mohutnosti. „Nikde v Česku nenajdete tak mohutný cihlový komín. Dole dosahuje až 15 metrů a nahoře má devět metrů. Váží neuvěřitelných 10 tisíc tun a vysoký je 101 metrů. Jde o unikátní ostravskou dominantu,“ upozornil ještě Raška s tím, že na záchranu Strakáče se chystají ještě další akce.
„V úterý 10. července pořádáme v 18 hodin besedu pro veřejnost na Dole Hlubina v Cineportu. Přijedou významní lidé zabývající se historií komínů, průmyslovými památkami, ekologickými stavbami a architekturou,“ uvedl Raška, který věří, že se komín podaří zachovat.
Důležité podle spolku je, aby se udělal statický posudek na stav komína, podala žádost o zařazení mezi památky a hlavně, aby byl vyňat z demoličního záměru. „Vyjednávám s různými úřady a spolky, hledám investora. Jednám například i s městem Ostravou. Mám určité vize, jak by se dal komín využít,“ informoval Raška, kterého podporují i osobnosti ostravské kultury. Na záchranu komína organizují i festival Kamín.
Likvidaci zadal stát
Jenže podle mluvčí společnosti Vítkovice Evy Kijonkové je zachování komínu složité. „Vítkovice jsou vlastníkem, ale nemohou do sanace nijak zasahovat, protože zakázku na likvidaci této ekologické zátěže vypsal stát,“ upozornila nedávno Kijonková a aktivistům doporučila obrátit se na ministerstvo financí, které podle ní jediné může o změně zakázky rozhodnout.
Ministerstvo financí však v úterý Právu sdělilo, že projekt sanace areálu vychází z požadavků vznesených Českou inspekcí životního prostředí. „Ministerstvo financí není majitelem areálu, pouze odstranění staré ekologické zátěže hradí. V současnosti neevidujeme žádné požadavky na redukci prací ani ze strany České inspekce životního prostředí, ani ze strany majitele areálu,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Dodal, že součástí projektu sanačních prací jsou demolice některých objektů včetně zmiňovaného komínu, odtěžení kontaminovaných zemin, sanace pozemních vod a následná technická a biologická rekultivace území.
„Ostrava se dočká odstranění dalšího dlouhodobě opuštěného a zdevastovaného průmyslového areálu, který více než 15 let chátral,“ zdůraznil Běhal. Náklady na likvidaci staré ekologické zátěže mají být vyšší než tři čtvrtě miliardy korun.
