Petice bojuje proti CHKO Soutok

Na petiční výbor se obrátili občané, kteří bojují proti vyhlášení CHKO. A výbor vzal jejich petici v potaz. „Stejně jako senátní výbory jsme doporučili odložit účinnost o půl roku,“ uvedla tajemnice petičního výboru Olga Jirků. Připomněla tak dřívější rozhodnutí dvou senátních výborů, které přijaly stejné usnesení.

Půlroční odložení plánované účinnosti by mělo posloužit k dořešení sporných bodů. „Je nutné vypořádat připomínky a jsou tam i nějaké žaloby ke správnímu soudu,“ uvedl člen výboru a jihomoravský poslanec Martin Hájek (STAN).

Před petičním výborem vystoupil i letos zvolený senátor za Břeclavsko Róbert Šlachta (Přísaha). Není pro vyhlášení ani proti vyhlášení CHKO, ale jak Novinkám řekl, jde mu o to, aby stát postupoval vůči vlastníkům, obcím a občanům v souladu se zákonem. V opačném případě totiž hrozí zásah soudu. „Nemělo by se to tlačit na sílu, ale mělo by to projít veřejnou diskuzí,“ dodal Šlachta.

Hladík s doporučením petičního výboru ohledně posunutí účinnosti souhlasí. „Stejně se budeme muset připravit na zřízení té správy, takže půlroční příprava je optimální. Já navrhnu vládě, aby se to schválilo k 1. lednu, ale s účinností od 1. července,“ řekl Novinkám Hladík.

Ze soudních rozhodnutí obavy nemá. „Už ve dvou případech soud rozhodl, že ministerstvo žádné pochybení neudělalo. Myslím, že u těch dalších to bude obdobné,“ poznamenal Hladík.

Petice proti vyhlášení má téměř 4000 podpisů. „Sbírali jsme je ale jen na Břeclavsku. Podporu přitom máme i z jiných regionů, od myslivců, zemědělců, rybářů. Nejsme proti ochraně přírody, ale celá oblast soutoku už je chráněná. Je tam evropsky významná lokalita,“ řekl člen petičního výboru Marek Blažej.

Podle něj je vytvoření chráněné krajinné oblasti nadbytečné. „Nejde o ochranu přírody, ale o ekonomické a politické zájmy. Stát tam vytvoří jednu instituci, která bude mít absolutní moc nad krajinou a vše si tam bude sama kontrolovat a zadávat zakázky,“ dodal Blažej, který bydlí v Lanžhotě, jedné z dotčených obcí.

Zástupci obcí Lanžhot, Bulhary, Přítluky, Týnec a Zaječí dokonce podepsali memorandum. Píše se v něm, proč se obce se záměrem neztotožnily nebo ho nepodpořily. Zmiňují například nedostatečnou komunikaci, nepřipravenost nebo nedomyšlenost.

„Nesouhlasím s připojením do CHKO Soutok. Myslíme si, že ochrana je tady dostatečná. My máme celý katastr obce chráněný. Je tady Pálava, Lednicko-valtický areál, Natura 2000. Za nás je to nadbytečné,“ uvedl starosta Bulhar Jiří Osička (nez.).

S navrženými hranicemi nesouhlasí Přítluky. „Postup měl být obrácený. Nejdříve hranice navrhnout a potom projednat. Ale my jsme dostali už hotový projekt. Některé fyzické osoby ani neměly právo se k tomu vyjádřit,“ řekla starostka Světlana Kršková (nez.).

Starosta Lanžhota Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot) uvedl, že se na vyhlášení tlačí, ale zatím nebylo vše vyjasněno. „Měli jsme například požadavek, že se chceme podílet na správě území. Naše požadavky byly zamítnuty, ale nevíme proč, nemáme k tomu argumenty. Celá příprava je uspěchaná, přitom za nás je krajina Soutoku už dost chráněná,“ dodal Straka.

„Nám vadí nejasnosti v podmínkách ve využívání území. V informacích a dokumentech, které se k nám dostaly, to nebylo zřejmé. Nevíme, jakým způsobem třeba budeme schopni hospodařit na obecních rybnících, jestli tam budeme moct vysazovat ryby,“ uvedl příklad starosta obce Zaječí Jan Grmela (nez.).

Podle Hladíka ale bylo okolo věci asi 150 různých jednání. „Námitek bylo asi 1400, ale drtivá většina byla stejného charakteru, jen osm bylo unikátních. My jsme se všem námitkám, kterým to šlo, snažili vyjít vstříc,“ řekl ministr.

Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Nová chráněná krajinná oblast by měla mít asi 120 kilometrů čtverečních. V současnosti v ČR existuje 26 chráněných krajinných oblastí.