Pět týdnů na výcviku v Libavé a zpět do první linie

„Naši čeští instruktoři a přátelé nás učí, jak máme útočit, předávat si informace a držet formace, jak zacházet se zbraní,“ svěřuje se novinářům Nikola. Do začátku války podnikal, ale v březnu, pár dní poté, co Rusové napadli jeho zemi, nastoupil do armády jako dobrovolník. „Už jsem byl v první linii a viděl jsem ruskou armádu zblízka,“ poznamenal.

Výcvik na Libavé se Ukrajincům líbí, oceňují profesionalitu českých instruktorů. „My jsme se s nimi skamarádili a přebíráme od nich zkušenosti. Celá naše rota, všichni moji kluci jsme vděční, co pro nás děláte,“ dodal Nikola.

Česká armáda po rozhodnutí vlády a parlamentu přichystala ve výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku výcvikový kurz až pro čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Na přelomu roku už proběhl první turnus, nyní ve druhém tam cvičí okolo 700 vojáků. Zpátky na frontu se vrátí začátkem března.

Většina jsou pěšáci z mechanizovaného praporu. Část z nich už byla v ohni, třetina jsou úplní nováčci. „Je tu i dvacet žen a nejsou to jen zdravotnice, ale jsou i u mechanizovaného praporu. Klobouk dolů, protože je to těžká, tvrdá práce pro chlapy, natožpak pro ženy,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která přijela ukrajinské vojáky pozdravit.

Kromě pěchoty procházejí specializovaným výcvikem i ukra­jinští chemici, zdravotníci a ženisté. Všichni bydlí ve stanech a chatách přímo ve výcvikovém prostoru. V jednom z obřích stanů probíhá i zdravotnický kurz, v kterém se zrovna učí stabilizovat zraněné vojáky s průstřelem hrudníku nebo končetin.

Podle nadrotmistra Michala Pluhaře většina už sloužila na frontě, jejich zážitky jsou hrůzostrašné. „Vojáci tam často zemřou, i když nemají smrtelná zranění, protože umrznou. Musí totiž čekat na odsun z okopů i dva dny,“ poznamenal Pluhař.

Problém je podle něj v tom, že Rusové jim nedovolí vytvořit shromaždiště pro zraněné. „Ze začátku bojů to fungovalo standardně, že Ukrajinci vytvořili hnízda zraněných, odkud je odsunovali do nemocnic v týlu. Ale nepřítel na to přišel a začal na ně z dronů shazovat bomby,“ dodal.

Výcvik Ukrajinců dostala na starost 7. mechanizovaná brigáda z Hranic. Velitel výcviku podplukovník Libor Tesař si spolupráci pochvaluje, protože se učí navzájem. „Zkušenosti, které nám přinášejí jejich instruktoři, jsou k nezaplacení, protože se chystáme na stejného protivníka,“ uvedl.

Reálný konflikt je podle něj pro vojáky největší škola. „Velké procento z nás má zkušenosti z Iráku a Afghánistánu, ale je to neporovnatelné s válkou na Ukrajině,“ řekl Tesař. Ukrajinští vojáci cvičí na Libavé pět týdnů a díky své motivaci dokážou načerpat hodně vědomostí.

Pomáhá i to, že jdou stranou některé předpisy. „Cvičit v mírovém stavu je něco jiného, protože za války nikoho nezajímá byrokratický šiml,“ podotkl podplukovník.

Podle něj je na všech ukrajinských vojácích vidět morální odhodlání naučit se bojovat. „Shrnul bych jejich motivaci do jedné věty: Naučit se, vrátit se a bránit svou zem,“ dodal.

Odhodlání by mohli skutečně rozdávat. Když se s Nikolovým družstvem přišla pozdravit ministryně Černochová a řekla jim, že jim fandíme a „nepřestaneme jim pomáhat, dokud nezvítězíme“, tak u jejich sborového „Sláva Ukrajině a Sláva Česku“ naskakovala husí kůže.