Článek
V tzv. obiter dictum čili vyjádření nad rámec základního odůvodnění, totiž ÚS naznačil, že postup, kdy je jeden nouzový stav nahrazen dalším, je obcházením vůle Sněmovny. Soudkyně Tomková však rozhodnutí ÚS přirovnala ke dvojroli Jekylla a Hyda.
„ÚS se po konstatování své nepříslušnosti náhle pouští do toho, co mu dle jeho vlastních slov nepřísluší. Konstatuje, že nemá pravomoc vyhlášení nouzového stavu přezkoumávat, pak vysvětluje, že posouzení ústavněprávních rozměrů kroků vlády nepřísluší ÚS, nýbrž Poslanecké sněmovně, poté náhle ústavněprávní rozměry kroků vlády sám posuzuje, a vše zakončuje odmítnutím návrhu senátorů pro svou nepříslušnost,“ popsala Tomková.
Vláda nesmí při vyhlašování nouzového stavu obcházet Sněmovnu, pokáral vládu Ústavní soud
Tomková zdůraznila, že ÚS jako poslední instance musí být na svou práci co nepřísnější.
„Jako orgán, který má v naší zemi často poslední slovo, musí být velmi pečlivý v tom, co řekne, kdy to řekne a jak to řekne. Jen tak si dlouhodobě udrží svou reputaci a legitimitu, bez nichž nemůže plnit svou úlohu v rámci ústavního pořádku. Obojí lze snadno ztratit. Velká moc zkrátka přichází s velkou zodpovědností. Zdá se ovšem, že se většina rozhodla si svou moc ponechat, zatímco k zodpovědnosti se nehlásí,“ tepala do kolegů.
„Měla-li většina dojem, že bylo na čase, aby ÚS k věci zaujal určité stanovisko, nezbývá mi než souhlasit. Jedinou cestou ovšem bylo připuštění vlastní pravomoci o věci rozhodnout a následně se jí důkladně zabývat. Právě to se od nás očekává. Věřím, že kdyby ÚS akceptoval svou pravomoc, bylo by bývalo možné navzdory časovým souvislostem urychleně jednat a o tak zásadní otázce rozhodnout. A to věcně a řádně,“ dodala Tomková.
Sněmovna odmítla prodloužení nouzového stavu, bude nový
Že si plénum neodpustilo se k věci vyjádřit, ačkoli na druhou stranu tvrdilo, že se k tomu vyjádřit nemůže, kritizovali ve společném stanovisku soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek.
„Obiter dictum, jevící se jako jakási „nezávazná deklarace“ neústavnosti rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu, se samozřejmě okamžitě stane „hlavním poselstvím“ dnešního usnesení. ÚS jím, bohužel, znovu vykročil na pole nezdrženlivého arbitra právně politických sporů, který si nemůže odpustit dát své mínění alespoň ex post veřejně najevo,“ napsali soudci.
Právníci: Nové vyhlášení nouzového stavu je nyní protiústavní
„ÚS zde aktivisticky náhle a neočekávaně řeší právě meritum věci, o kterém tvrdí, že je není příslušný rozhodnout. Kdy jindy ovšem má být zdrženlivý než právě tehdy, není-li příslušný, neboť nouzový stav vyhlášený oním usnesením vlády byl již zrušen a ÚS nemá pravomoc ve věci rozhodnout?“ tázali se nespokojení soudci.
Další ze soudců, kteří se proti většině vymezili, byl Jan Filip. Ten upozornil, že ÚS jen neúspěšně zakrývá závěr, že vyhlášení nouzového stavu bylo neústavním aktem vlády. „Co z takového postupu plyne pro budoucí rozhodování vlády o nouzovém stavu, není jasné,“ upozornil Filip.