Článek
Zpráva OSN, přesněji agentury zabývající se AIDS (UNAIDS), jež byla publikovaná minulý týden, upozorňuje na nebezpečné šíření viru v EU a sousedních zemích. Čísla hovoří jednoznačně; počet infikovaných osob se zvýšil ze 160 tisíc v roce 1995 na současných 1,3 miliónu.
Jak je to možné? Po vypuknutí nákazy v 80. letech si západní Evropa celospolečenskou hrozbu uvědomila. Příslušná politická pozornost pak přispěla k přijetí konkrétních preventivních programů a s příchodem antiretrovirových léků začal počet nově nakažených v 90. letech klesat. Stabilizace se však nyní ukazuje jako dočasná.
Prevence se v mnoha zemích potýká s problémy. Nitrožilní aplikace drog je sice převládajícím způsobem nákazy v několika evropských zemích, tím hlavním však zůstává přenos pohlavním stykem. K růstu počtu nově infikovaných dochází také u heterosexuálů. Avšak i v těch zemích a oblastech, které se zdály být do této chvíle podstatnějšího výskytu nemoci "ušetřeny", představuje rizikové chování (především injekční užívání drog a příležitostný nechráněný pohlavní styk) předzvěst vznikající epidemie.
K dramatickému přírůstku infikovaných osob dochází zejména v případě několika nových členských států EU a sousedních zemí. Celkový počet nově oznámených případů HIV pozitivních vzrostl z 27 tisíc na 320 tisíc ročně. Ruská federace a některé ze států východní Evropy přitom patří mezi země s nejrychlejším růstem počtu infikovaných osob na světě. Hlavním způsobem šíření nákazy v tomto regionu je používání společných jehel u drogově závislých osob.
Je nutné, aby vlády a odborné organizace intenzívně spolupracovaly. Ve své snaze zamezit šíření předmětné epidemie Evropa naléhavě potřebuje koordinovaný přístup. Zodpovědnost sice primárně nese každý ze států, jeden od druhého se však musíme učit. V rámci Evropské unie patří mezi hlavní úkoly prevence, a to především v oblasti sexuálního chování, dále zlepšení dostupnosti testování HIV a péče pro všechny, zvláště pak pro přistěhovalce a osoby na okraji společnosti.
V sousedních zemích, kde prudce roste epidemie hlavně mezi uživateli drog, musí dojít ke zvýšení počtu programů zaměřených na snížení rizika nákazy; nakažení uživatelé drog představují nebezpečí pro své heterosexuální partnery. Pokud chceme epidemii zastavit, musíme se tedy soustředit i na tento způsob přenosu infekce. Vzhledem k tomu, že inkubační doba AIDS trvá v průměru 8 až 10 let, výskyt nemoci je stále nízký. Závažnost epidemie však nesmíme podceňovat.
Únorová konference v Dublinu pořádaná irským předsednictvím a především tento týden probíhající konference UNAIDS v Bangkoku znovu otevřely potřebnou debatu. Evropa musí dostát své zodpovědnosti. Ve dnech 16.-17. září 2004 ve Vilniusu společně s litevským ministrem zdravotnictví organizujeme setkání ministrů zdravotnictví s odborníky z celé Evropy. Cílem bude dohodnout společný postup v zamezení šíření HIV/AIDS v Evropské unii i na východ od ní. Pro tento účel připravuji analytický dokument, který předložím kolegiu komisařů počátkem září.
Je zásadní, aby se podařilo opětovně nastolit potřebnou politickou pozornost směrem k tomuto nebezpečnému fenoménu. HIV/AIDS nezná hranic. V tomto boji je nesmíme znát ani my!
(Autor je eurokomisař)
PRÁVO 16. července 2004