Pět let od vypuknutí covidu. Jak by dnes vypadala opatření?

„V této části světa jsme před pandemií poměrně podceňovali roušky a ten, kdo ji měl, pociťoval stigma. Teď po covidové době vidíme i jedince, kteří nosí roušku, pokud ji potřebují,“ vypíchl jeden z pozitivních přínosů pandemie covidu epidemiolog a profesor Roman Prymula.

Posun vidí také v propojení informačních systémů, které shromažďují data v reálném čase například o kapacitách lůžek v nemocnicích. Technologický posun zmiňuje i profesor Jan Konvalinka, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

„Zjistili jsme, že jsme stále mimořádně schopni improvizovat, a když jde do tuhého, tak se lidé semknou a neuvěřitelným způsobem ze sebe vydávají skvělé věci,“ poznamenal.

Zpětně dospěli vědci k tomu, že se první člověk nakazil virem Sars-cov2 v Číně 1. prosince 2019. Následně se nákaza začala šířit do celého světa, Česko první případy identifikovalo až na začátku března 2020 a od té doby prošlo několika silnými epidemickými vlnami.

Jedna z prvních silných vln začala touto dobou před čtyřmi lety. Denně přibývaly v Česku tisíce nově nakažených, nemocnice pod mimořádným náporem nemocných omezovaly zbytnou péči, vakcíny snižující riziko těžkého průběhu a smrti zatím k dostání nebyly.

Protiepidemická opatření vláda nejprve vyhlašovala podle tzv. semaforu, potom podle PES. Ani jedno, vidno z pozdějších průzkumů mezi veřejností, nemělo pozitivní odezvu.

Koncem roku 2020 byl PES na nejvyšším, 5. stupni (fialová), tedy v nejhlubším lockdownu. Setkat se fakticky mohli jen dva lidé, museli mít respirátor, platil zákaz nočního vycházení mezi 21. a 5. hodinou ranní, omezily se úřední hodiny, služby hoteliérů, zavřely restaurace i školy, které přešly na distanční výuku.

Dnes se index pohybuje kolem čísla 10, tedy na 1. stupni (zelená) nejnižšího rizika. Za takové situace by byla výuka ve školách prezenční, v omezeném počtu diváků by mohla fungovat kina, koncerty i sportovní utkání. Neomezeně by mohli lidé například do muzeí, hotelů nebo na úřady. Shromáždění venku by byla limitována na 500 osob. Respirátory v MHD a vybraných vnitřních prostorech by byly rovněž povinné.

Letos v září by to bylo o něco přísnější, index rizika by se pohyboval ve 2. stupni.

Největší vlna covidu přišla v roce 2022. Začátkem února onemocnělo za den rekordních 67 tisíc lidí, počty obětí ale oproti roku 2020 klesly ze stovek denně na desítky.

Za zdravotním přínosem restrikcí si Prymula, který byl krátce v roce 2020 i ministrem zdravotnictví za ANO, stejně jako statistici z ministerstva stojí.

„Myslím, že prospěšné to bylo. Hektická doba a nedostatek informací ale přinášely to, že některá opatření nebyla smysluplná a systémová. Většinově si ale myslím, že byla opatření namístě a podařilo se rozložit zátěž pro systém do delší doby,“ zhodnotil epidemiolog.

„Kdyby přišla další podobná záležitost, tak plošná opatření se někdy zavést musí, protože nemáme specifické léčivo nebo vakcínu a musíme zabránit přetížení nemocnic,“ dodal.

On i Konvalinka jsou zajedno v tom, že stát nijak nepohnul s personálním posílením hygienických stanic, klíčový zákon sjednocující celou strukturu dosud nebyl schválen.

Pandemie podle expertů přinesla poznatky o tom, že se mohou infekce objevit z nenadání a ovlivnit svět. „V tom jsou systémy připravenější, a pokud by se něco stalo, tak se dá očekávat, že budou reakce rychlejší,“ věří Prymula.

„Zjistili jsme také, že zdravotnictví je důležité, ale v těchto velkých krizích jsou důležité i společenské vědy, soudržnost, mezilidská důvěra a schopnost komunikace,“ dodal Konvalinka. Společnost si podle něj uvědomila svou zranitelnost a sílu přírody.

Pandemie ale pomohla i rozdělení společnosti.

„Covid mi vzal určité iluze o schopnosti se domluvit, vysvětlovat, dojít k nějakému konsensu a ten poté disciplinovaně prosazovat. Nevěděl jsem, jak je společnost rozklížená a jak snadno se může stát obětí dezinformátorů,“ podotkl biochemik. Dezinformace podle něj mohou za tisíce obětí ve světě i Česku.

Chybou bylo podle expertů i dlouhé uzavření škol. Až se čtvrtinou dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin se v době distanční výuky doma nikdo neučil, vyplynulo z průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd. Na univerzitách studenti, kteří trávili příliš času studiem na dálku, vykazovali častější příznaky depresí.

Pandemii prohlásila za ukončenou WHO v květnu 2023, v Česku tehdy padla poslední plošná protiepidemická opatření, většina se ale zrušila o rok dříve.

Covid se od té doby objevuje každý rok před chřipkovou sezonou. I letos hlásili lékaři týdně několik tisíc nemocných. Většina ale nemoc překoná bez vážných komplikací. Od konce roku 2020 jsou v Česku dostupné vakcíny proti covidu, které se průběžně upravují na aktuálně se šířící mutace viru.

Základní očkování proti covidu podstoupilo dle dřívějších dat přes 60 procent obyvatel, zájem o přeočkování byl nižší.