Článek
Společně s ostatními hasiči v obci prozkoumával terén a odčerpával vodu z porušené kanalizace i Jiří Malý. Telefonátu o sesuvu půdy zprvu nikdo nevěřil.
„V půl druhý v noci nás odvolali, že máme ve vesnici sesuv. Přijeli jsme sem, byl jsem tu jako řidič. Bylo to nepříjemný, stál jsem u nastartovaného auta a slyšel jsem, jak se valí kameny dolů, praskají stromy. Nepříjemný pocit to byl,“ vzpomíná na tehdejší noc obyvatel Prackovic a hasič Jiří Malý.
Jako by nebyla opakující se povodeň pro obec dostatečným problémem. Obec tak byla odříznutá ze všech stran. „Najednou zničehonic mně chvíli po půlnoci volal operační důstojník hasičů a říká mi: ‚Paní starostko, musíte okamžitě evakuovat obě obce Prackovice a Litochovice, protože je nad vámi obří sesuv.‘ Povodeň stoupala a sesuv se pomaličku sunul. Bylo to drama, praskaly stromy, valily se kameny, ty zvuky byly příšerné,“ vzpomíná starostka.
Hasiči, kteří neznali rozsah sesuvu, protože nebylo možno celé území najednou zmapovat, povolali na místo geologa, který druhý den situaci označil za lokální, a k evakuaci obyvatel nakonec dojít nemuselo. Přesto však takovéto vzpomínky nepatří k těm příjemným. „Kdo to nezažil, tak si to nedokáže představit,“ dodává Malý.
Nikdo nevěřil v katastrofu
Na povodeň před pěti lety vzpomíná také současná starostka obce. „Mnozí lidé se ani nechtěli vystěhovat ze svých domů, protože nevěřili, že ta voda vystoupá tak vysoko. Říkali si, že v roce 2002 to byla tisíciletá voda, to už se nebude nikdy opakovat, a bohužel se to opakovalo. Když jsme je přiměli, aby se konečně vystěhovali, voda opravdu začala tiše a pomalounku stoupat, a stoupala téměř do té výše jako v roce 2002,“ řekla Novinkám starostka Prackovic.
Podle ní byly tehdy škody identické jako v roce 2002. „Když vám vystoupá voda do domu na metr padesát nebo na metr sedmdesát, je to pořád stejná voda ve stejném domě. Stejná škoda, bahno, nepříjemný zápach, podmáčení domů. Nezáleží tedy na tom, jak vysoko ta voda vystoupá, v podstatě záleží na tom, že ta voda tam skutečně je, a to je největší problém. Někteří z nich dodnes nebyli vypořádáni pojišťovnami,“ uvedla starostka.
Odříznutí od okolního světa
Prackovice jsou podle starostky v podstatě závislé na rychlostní silnici pod obcí, která však byla kvůli povodni neprůjezdná. Jediný možný způsob přepravy byl na člunech, a bylo tak velice náročné zajistit zdravotní péči, materiální dovoz léků či odvoz lidí k lékaři.