Hlavní obsah

Pět let na promlčení přestupku? I podle soudu rok stačí, tvrdí expert

Právo, Petr Kozelka

Nový přestupkový zákon, který upravuje postup při řešení například dopravních přestupků, platí teprve několik měsíců, ale už je některými odborníky kritizován. Nelíbí se jim mj. dlouhá promlčecí lhůta, která při opakovaném přerušení může činit u některých přestupků až pět let.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Nejvyšší správní soud v Brně

Článek

I Nejvyšší správní soud (NSS) totiž v minulosti upozornil, že trest má být hlavně rychlý a rok by měl stačit na to, aby se úřady vypořádaly i se „zdržovací taktikou“ některých provinilců.

Podle lektora a experta na dopravní přestupky Josefa Nekvapila dlouhé promlčecí lhůty již nyní zahlcují správní orgány. „Mám za to, že oddalují přístup ke spravedlnosti a jdou proti základnímu principu trestního práva, kdy účinný a výchovný je pouze trest rychlý,“ řekl Právu Nekvapil, s tím, že několikaleté lhůty znehodnotí kvalitu dokazování a zdraží přestupkové řízení.

Nekvapil upozornil, že už v minulosti se délkou promlčecích lhůt zabýval NSS, který sjednocuje judikaturu ve sporech o přestupky. „Opakovaně se vyslovil proti promlčecím lhůtám delším než jeden rok a v posledních letech si brilantně poradil s veškerými typy obstrukcí obviněných,“ upozornil Nekvapil.

Zeslabení účinku trestu

Soudci NSS totiž několikrát rozhodli, že roční lhůta k vyřízení přestupků je dostatečná.

„Smyslem této roční lhůty totiž je ochránit podezřelého před tím, aby bylo o jeho přestupku rozhodováno ve lhůtě delší než roční, což by pro něj mohlo být jednak překvapivé, jednak by dlouhá časová vzdálenost mezi spácháním přestupku a pravomocným potrestáním mohla zeslabovat výchovné účinky trestu,“ napsal před několika lety například senát v čele s Vojtěchem Šimíčkem, který v mezidobí povýšil na soudce Ústavního soudu.

„NSS je proto toho názoru, že jednoroční lhůta k vydání rozhodnutí, které musí v této lhůtě nabýt i právní moci, je dostatečně dlouhá, že i v případě účastníků řízení, kteří se rozhodnou ,procesně taktizovat‘, nijak nebrání pravomocnému skončení řízení,“ připojil se ke stejnému názoru i senát vedený Radanem Malíkem.

Na soud se nečeká

Kriticky se Nekvapil dívá i na to, že nově například řidič přijde o řidičák hned, i když si podá žalobu k soudu, zatímco dříve mohl jezdit, dokud soud nerozhodl. „Zjednodušeně řečeno, stát nejdříve usekne řidiči pravou ruku, a když se po letech zjistí, že byl řidič nevinný, omluví se mu a nabídne mu zdarma protézu,“ prohlásil Nekvapil.

„Respekt k pravomocným rozhodnutím neznamená, že se musí vykonat i za cenu likvidace řidiče. Z praxe vím o případech, kdy řidič kvůli nezákonně odebranému řidičáku přišel následně o práci, dům i rodinu. Stát, tedy daňoví poplatníci, takovému řidiči možná nahradí mnohamiliónovou škodu, ovšem původní život mu již nikdo nevrátí,“ dodal Nekvapil s tím, že řidič sice má možnost o pozastavení výkonu požádat soud, který ovšem takové žádosti vyhovuje zcela výjimečně, a navíc s časovou prodlevou.

Související témata:

Výběr článků

Načítám