Pěstounům-prarodičům stát chybějící peníze dorovnal

Prarodiče, kteří mají v pěstounské péči svá biologická vnoučata, naopak o část peněz, které od státu dostávali, přišli. Prarodiče dnes tvoří většinu z příbuzenských pěstounů, zbytek jsou třeba tety či strýcové.

Současná vláda nedostatek v novele, kterou schválil ještě předchozí kabinet, napravila tím, že zvýšila příspěvek na potřeby dítěte. Prarodičům, kteří jsou zároveň pěstouny, také vzrostla základní dávka, a to díky valorizaci životního minima.

Právě na jeho koeficient se nyní dávka vztahuje: prarodiče podle novely dostávají měsíčně 1,8násobek životního minima. To letos kvůli vysoké inflaci stát už dvakrát valorizoval, poprvé v dubnu, podruhé v červenci. Další valorizaci chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) od příštího roku.

Nyní tedy platí, že prarodiče pěstouni dostávají za každé svěřené vnouče 8316 korun čistého oproti 6948 korunám před valorizací. Ostatní nezprostředkovaní příbuzenští pěstouni (většinou tety či strýcové, ale i ostatní příbuzní) dostanou na každé svěřené dítě 10 626 Kč. Tato částka se zvyšuje u zdravotně postižených dětí. V případě postiženého dítěte, od druhého stupně závislosti výše, pobírají příbuzenští pěstouni 25 400 Kč.

Ministerstvo také o 27 procent navýšilo tzv. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který pěstouni dostávají společně s dávkou. Ten od letošního října činí 6290 korun pro děti ve věku do šesti let (oproti 4950 před navýšením), 7750 korun pro děti mezi šesti a dvanácti lety, 8870 korun pro děti do 18 let a 9220 pro kategorii do 26 let.

Od letošního léta také platí, že pěstouni, kteří přijali dítě do konce roku 2021, spadají do tzv. náhradní vyloučené doby, tedy nemusí platit zdravotní a sociální pojištění. Ti, kteří dítě přijali od začátku letošního roku, jej nemusí platit po první dva roky péče o dítě. Pěstouni, kteří jsou v důchodu, nemuseli platit so­ciální a zdravotní pojištění už předtím.

„Dorovnání je určitě dobrá cesta, ale je potřeba vrátit se do stavu, kdy nedělíme pěstouny na dvě kategorie. Výše nárokové částky by neměla být dána tím, jestli tam je příbuzenský vztah, ale měla by být stejná pro všechny pěstouny,“ řekl Právu Zdeněk Soudný, ředitel organizace Dobrá rodina, která se náhradní rodinnou péčí zabývá.

Někteří kritici příbuzenské péče naopak poukazují na to, že zejména v sociálně slabších rodinách může docházet k jejímu zneužívání. „Na tyto situace nelze pohlížet paušálním způsobem. Rozdělení na zprostředkované a nezprostředkované pěstouny respektuji, nemyslím si, že by prarodiče měli být škrtnuti,“ řekl serveru Novinky.cz Jurečka.

Dlouhodobí pěstouni, kteří se starají o cizí děti, mají nyní částku odměny svázanou s růstem minimální mzdy. Za jedno dítě nyní dostávají 16 200 korun hrubého, za dvě 24 300, za tři 32 400. S každým dalším dítětem odměna roste o 8500 korun.

Odměna přechodných pěstounů, kteří pečují o dítě maximálně po dobu jednoho roku a poté ho buď předávají dlouhodobým pěstounům, případně jej vrací do biologické rodiny, rovněž roste podle minimální mzdy, jen s vyšším koeficientem. Za jedno dítě v péči nyní pobírají 29 160 korun hrubého, za každé další dítě mají o 4860 korun hrubého navíc.

Koeficient se zvyšuje, pokud jde o postižené dítě: na jedno dítě v prvním stupni závislosti pobírají dlouhodobí pěstouni 19 440 korun a přechodní 32 400 korun. Ve druhém až čtvrtém stupni stát dává dlouhodobým pěstounům 32 400 korun a přechodným 35 640 korun.