Personál domovů by měl být očkovaný povinně, shodují se politici

„V zákoně nikde není napsáno, že nějaká skupina lidí musí být očkována. Ale pokud skutečně zaměstnavatel vyhodnotí, že to představuje riziko pro poskytování péče, pak vyvíjení tlaku považuji za legitimní,“ řekl Právu.

Podle něj je k diskusi, zda podmínku očkování v zákonech ukotvit. Připustil ale, že měnit nyní zákon není kvůli rozdílným názorům poslanců schůdné. „Pokud má očkování vliv na poskytování služeb, nedej bože, pokud někdo zemře, tak je otázkou, jak zaměstnavatel doloží, že udělal vše pro to, aby k tomu nedošlo,“ poznamenal ministr.

Podle místopředsedy sněmovního zdravotního výboru Miloslava Janulíka (ANO) má každé povolání své výhody a nevýhody. „Očkování může být podmínkou pro některá povolání. Přece nemohou lékaři nebo zaměstnanci v sociálních službách klienty ohrožovat,“ řekl Právu.

„Kdybych byl ředitelem takového zařízení, tak už jen z lidského hlediska bych zaměstnance i na kolenou poprosil, aby se naočkoval. Kdyby to odmítl, tak bych žádal aspoň pravidelné testování. Řekl bych mu, že je chodící riziko a je to od něj nezodpovědné,“ uvedl.

„Považuji požadavek na očkování nebo testování tam za legitimní a logické. Do všeho nemusíme tahat zákony, je to o elementární slušnosti. Když bych chtěl pracovat v takovém zařízení a nechtěl bych se očkovat, tak bych šel pracovat někam jinam,“ dodal Janulík.

Podle člena zdravotnického výboru Vlastimila Válka (TOP 09) je jen otázkou času, kdy se očkování proti covidu stane povinným. „Neumím si představit, že by na některých pracovištích, kde se léčí nebo žijí rizikoví pacienti nebo klienti, pracoval někdo třeba bez očkování proti tuberkulóze. A covid je nebezpečnou nemocí,“ řekl Právu.

„Dokážu si představit, že postupně bude v domovech pro seniory pro zaměstnance povinnost se očkovat. A těm, co to nebude vyhovovat, ať jdou pracovat jinam,“ uvedl Válek a připustil, že variantou je testování nebo důsledné nošení respirátoru nebo roušky.

Také podle další členky zdravotního výboru Aleny Gajdůškové (ČSSD) je k očkování varianta pravidelného testování nebo ochrana úst a nosu. „Pokud chceme chránit klienty sociálních zařízení, tak to jinak nejde. Bez testů nebo očkování by v nich člověk pracovat neměl,“ řekla Právu. Dodala, že variantní řešení s testováním je důležité, protože někteří lidé se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.

Povinné očkování pro vybrané profese odmítl šéf epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

„Je to podobné jako u zdravotníků, kteří se nenechávají očkovat proti chřipce, přestože mohou třeba závažně ohrozit pacienta po transplantaci. Je špatné, že není sociální pracovník očkovaný, ale je to věc provozovatele, jak mu to podá. Mělo by být součástí profesní cti, že pracovník udělá maximum pro bezpečí klienta,“ řekl Právu.

Podle něj byl případ úmrtí plně očkovaného seniora natolik výjimečný, že by se kvůli němu nová pravidla zavádět neměla. Povinné očkování odmítá i šéf mezioborové poradní skupiny MeSES Petr Smejkal „Povinné být nemusí v případě, že se ne­očkovaní budou pravidelně testovat PCR testy,“ napsal Právu.

V současnosti mají pracovníci v sociálních službách povinnost se testovat antigenními testy jednou za pět dní. Chlíbek však zpřísnění podmínek pro zařízení sociální péče ministrovi nenavrhne. „Těch povolání a míst, která jsou riziková, je tolik, že by to znamenalo několikaměsíční až několikaleté drahé PCR testování,“ zdůvodnil.