Článek
Kulturní památka patřila mezi ukázkové kostely se štenýřovou věží, charakteristické pro oblast Těšínského Slezska. „Gutský kostel byl nejlépe dochovaným dřevěným kostelem ve skupině dřevěných kostelů Těšínska a severovýchodní Moravy,“ poukázala Petra Batková z ostravského pracoviště Národního památkové ústavu. Na jeho obnově se shodl majitel zničeného objektu – ostravsko-opavské biskupství, ministerstvo kultury i město Třinec, v jehož katastru kostelík stál. „Nebude to replika, ale obnova památky,“ upozornil farář Kazimierz Plachta, který náklady odhadl na 50 miliónů.
Zbytky vzácného dřevěného kostela Božího těla v Třinci
To je ale podle mluvčího diecéze Pavla Siudy moc. „Hrubá stavba, kostel samotný, by mohl být zhruba za 20, možná 22 miliónů korun. Další peníze by pak byly potřeba na výbavu interiéru,“ podotkl.
Peníze ze tří zdrojů
Starostka Třince Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec) řekla, že peníze na nový kostelík půjdou ze tří zdrojů: z pojistky, prostředků ministerstva kultury a z veřejné sbírky, o které budou třinečtí radní jednat v pondělí 7. srpna. „A plánujeme také uspořádání koncertu na podporu obnovy kostela,“ doplnila.
Z kostela je po požáru jen hromada ohořelého dřeva.
Palkovská se byla ve čtvrtek na spáleniště podívat s náměstkem ministra kultury Vlastislavem Ourodou. „Obhlédl trosky kostela a apeloval na to, aby se z pohledu památkářů našlo co nejvíc, co by se dalo zrestaurovat a znovu využít při obnově,“ sdělila.
Jak dlouho může trvat, než bude v Gutech stát opět nový dřevěný kostel, nechtěla starostka uvádět. „Čistě můj velmi laický odhad, při kterém vycházím z obdobných případů, je dva až tři roky – když všechno dobře půjde a budou peníze,“ upozornila.
Poznamenala, že město se musí věnovat také hrobům na hřbitově v okolí spáleného kostela a zabezpečit celý prostor včetně stromů, aby nedošlo k ohrožení zdraví.
Pro třinecké je to nevyčíslitelná ztráta.
„To je první krok. Druhý je, ať se tam mohou vrátit vlastníci hrobů, a třetí, že začínáme pracovat na shromažďování finančních prostředků. Projekt bude na bedrech vlastníka. Čím dříve bude projekt, tím dříve se bude vědět, kolik to bude stát a co je potřeba pro to udělat,“ prohlásila Palkovská.
Mluvčí diecéze Siuda uvedl, že biskupství v tuto chvíli dělá takové kroky, aby zajistilo veškerou dokumentaci, která ke kostelu existuje.
„Jde o různé plány nejen z posledních let, kdy se kostelík opravoval, ale i starší z 50. let, které se dají dohledat,“ popsal s tím, že biskupství chce pozvat na místo také odborníka na dřevostavby, který pomáhal před 15 lety při obnově podobně spáleného kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové.
Na místě byli i policejní vyšetřovatelé.
„Abychom mohli do budoucna počítat s rekonstrukcí, musíme získat co nejvíce podkladů,“ dodal Siuda a současnou práci označil za přípravnou fázi.
Pomoc i odjinud
S obnovou kostela chtějí pomoci lidé z celého regionu. „Už jsme jednali s biskupstvím o tom, jakou formou by město nebo občané mohli podpořit nápad obnovy této kulturní památky. Naši občané jsou zkázou velice rozesmutněni. Ne všichni však chodí do kostela, a proto by přivítali informace o společné veřejné sbírce či o akcích na podporu této záslužné myšlenky,“ sdělil starosta Českého Těšína Vít Slováček (KDU-ČSL).
Na adresu zadržených žhářů prohlásil: „Pokud se ukáže, že to byl cíleně založený požár, pak je to o to smutnější, že někdo dovede tak pohrdat kulturním dědictvím nás všech a cíleně zničit nejstarší dřevěný kostel na Těšínském Slezsku, ke kterému měli všichni, nezávisle na tom, zda byli katolíky nebo ne, silné citové pouto.“
