Novela trestního zákoníku čelí tvrdé kritice od Nejvyššího soudu

Novela byla předložena k připomínkám celkem 28 institucím, dvacet z nich mělo zásadní připomínky. Velmi obsáhle - a značně kriticky - se k předloze vyjádřil Nejvyšší soud (NS), který mimo jiné varoval právě před umožněním teoretického ukládání pouze peněžitých trestů za jakékoliv trestné činy. V úterý na to upozornil server Lidovky.cz.

„Nepovažujeme za rozumné stanovit peněžitý trest jako univerzální trest, který má být možné (spíše však teoreticky) uložit obecně za jakýkoliv trestný čin jako hlavní a samostatný. Omezující pravidlo, velmi abstraktně vymezené v § 67 odst. 3 tr. zákoníku (resp. odst. 2 návrhu) v podobě přihlédnutí k povaze a závažnosti trestného činu a osobě a poměrům pachatele, se nezdá být dostatečným a jasným vodítkem. Navrhovatel tak vlastně (jakkoliv teoreticky) žádá umožnit jen s přihlédnutím k těmto abstraktním pravidlům uložení peněžitého trestu za jakýkoliv trestný čin, tedy např. i za trestný čin vraždy, teroristického útoku či genocidia, a to jen s apelem na soud, aby postupoval rozumně a zvážil, nakolik by takový trest odpovídal zmíněným kritériím,“ napsal mimo jiné Nejvyšší soud v materiálu čítajícím 67 stran.

„Neuvážená dekriminalizace, ale i depenalizace, která může vést až ke zpochybnění společenského hodnotového žebříčku, pravidel soužití a morálky ve společnosti a v důsledku toho pak k nedůvěře ve stávající systém trestní justice,“ míní soud s tím, že řešení je v mnoha směrech „problematické, nebo dokonce i nebezpečné“.

Soud taktéž varoval před rozvolňováním pravidel trestní praxe, k čemuž podle něj novela směřuje. Zaměřeno je to prý významně na trestné činy velké závažnosti, zejména pak hospodářskou a majetkovou kriminalitu páchanou tzv. bílými límečky, což jsou třeba manažeři, vlastníci firem nebo vysocí státní úředníci, tedy movitější lidé.

„Obvykle zde jde o tzv. prvopachatele, kteří se ovšem dopustili velmi závažné hospodářské či majetkové kriminality s velmi vysokými škodami zasahujícími stát, ale i jednotlivce, často pokřivující fungování běžných hospodářských pravidel. Velká část opatření je tedy snahou umožnit neukládat takovým pachatelům nepodmíněné tresty odnětí svobody, ale tresty alternativní,“ upozornil NS.

Rozšíření možnosti ukládání peněžitých trestů teoreticky na všechny zločiny považuje za nepřiměřené například i Česká advokátní komora.

Objevuje se totiž obava, zda by se movitější občané nemohli ze svých činů vyplatit a mít tak větší šanci než „běžní smrtelníci“ se vyhnout trestu vězení. „Když to trošku zjednoduším, tak nově bude mít soudce mnohem více možností, jak legálně člověka, který spáchal hospodářskou kriminalitu, neposlat do vězení,“ popsal pro server iRozhlas na začátku května právník z organizace Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. Trest vězení za hospodářskou trestnou činnost nicméně nadále v zákoníku zůstává.

Ministerstvo spravedlnosti obavy odmítá. „Tzv. univerzalitu peněžitého trestu z návrhu novely trestního zákoníku a trestního řádu nelze vnímat jako opatření ve prospěch pachatelů, ale primárně jako opatření, které sleduje zájmy poškozených a přispěje k saturaci jejich nároků. Není ho tedy možné interpretovat tak, že peněžité tresty budou ukládány jako tresty samostatné za všechny trestné činy nebo že movitým pachatelům nebudou ukládány jiné druhy trestů. Zavedením této možnosti k uvedeným důsledkům rozhodně nepovede a ani to nebylo cílem novely,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Vladimír Řepka.

„Nejedná se tedy o dekriminalizaci (stanovení, že nějaké jednání není trestné). Rovněž navrhovaná změna nebude mít za následek, že budou ukládány tresty nepřiměřeně mírné. Stále platí, že jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen jedině tehdy, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba,“ dodal.

V protikladu k tvrzení, že peněžité tresty mají být jen doplňkové, ovšem stojí další cíl předlohy, která rozšiřuje možnosti ukládání alternativních trestů, a tím je úleva českým věznicím. „Nové pojetí vyvození následků z trestního jednání s odpovídajícím trestáním s důrazem na odpovědnost pachatele vedoucí ke snižování recidivy povede i ke zvýšení bezpečnosti a ve svém důsledku i ke zvýšení pocitu spravedlnosti s nezanedbatelným pozitivním efektem na výdaje celého systému trestní justice,“ domnívá se Řepka.

Nad novelou se mají sejít zástupci organizací s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) ve čtvrtek. Před prvním čtením chce o předloze jednat i se sněmovní opozicí. Resort už v tiskové zprávě připustil, že může dojít ke změnám. Už vloni muselo například ministerstvo po tvrdé kritice upustit od snahy zavést peněžité tresty za znásilnění.