Peněžité tresty mají ulevit věznicím

Tuto novinku plánuje resort justice v rámci chystané novely trestního zákoníku, která by mohla po připomínkovém řízení a následném schválení parlamentem platit od ledna 2025.

„Peněžitý trest byl doteď trestem alternativním, doplňkovým. Nyní ho ale zavedeme jako trest univerzální, který soud může uložit za jakýkoli trestný čin. Samozřejmě ho ale bude možné i nadále ukládat v kombinaci s nepodmíněným či podmíněným trestem,“ řekl Právu náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Upozornil, že návrh vymezuje podmínky, kdy nebude možné peněžitý trest uložit samostatně. Týká se to násilných, sexuálních či teroristických trestných činů nebo těch ohrožujících stát. „Nebude tedy možné se z toho takzvaně vyplatit,“ uvedl.

V návrhu trestního zákoníku ministerstvo vymezilo podmínky, kdy by mohli pachatelé dostat jen peněžitý trest a nehrozilo by jim vězení. Museli by být dosud bezúhonní, a spáchat tak trestný čin poprvé, dále by měli nahradit způsobenou škodu či nemajetkovou újmu, kterou někomu způsobili. Také vrátí zpět peníze, které svým jednáním nezákonně získali.

Navíc musejí složit na účet soudu částku představující nejméně 15 procent ze způsobené škody nebo újmy, přičemž tyto peníze budou sloužit na pomoc obětem trestné činnosti. V takových případech by jim už pak soudy nemohly uložit navíc trest vězení či podmínku, ale maximálně jen obecně prospěšné práce, propadnutí věci a vyhoštění.

Podle Právem oslovených odborníků z řad soudců, státních zástupců a advokátů to přinese snížení počtu ukládaných nepodmíněných trestů a v konečném důsledku i vězňů. „Samozřejmě to uleví i věznicím,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Podle zkušeného advokáta a někdejšího poslance Jaroslava Ortmana může mít ukládání peněžitých trestů jako těch hlavních i další pozitivní, tentokrát finanční efekt.

„Myslím si, že to může zvýšit soudům varianty při rozhodování o druhu trestu a určitě tento trest ulehčí věznicím. Nepochybně to znamená úsporu pro státní kasu, protože místo aby se platily peníze za vězně a vězeňskou službu, tak naopak peníze do kasy přitečou. Tudíž to celkem vítám,“ míní Ortman.

Tendence směrovat českou justici k alternativním trestům podporuje také bývalý předseda Městského soudu v Praze a nyní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Jen by podle něj nebylo dobré, aby byl peněžitý trest u některých trestných činů povinně ukládán jako jediný možný.

„Někteří lidé jsou předlužení nebo třeba neplatí výživné, takže tam, kde nepochybně peníze musejí jít dřív jinam než na peněžitý trest, nemůže být jako jediný možný ukládán,“ upozornil Vávra.

V tomto ohledu ministerstvo v návrhu novely zmínilo, že „soud peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný“, tedy že odsouzený ho nemá jak zaplatit. Podle soudce Vávry bude zajímavá následná politická i odborná diskuse a důležité bude konečné detailní znění návrhu.

Úvahy ministerstva v novele trestního zákoníku jdou správným směrem i podle šéfa žalobců Stříže. „Léta tlačíme na častější ukládání peněžitých trestů, zejména u majetkových trestných činů. Pokud budou zavedeny jako trest hlavní, budou mít hlavně psychologický efekt na soudce, aby je více ukládali,“ myslí si Stříž.

„Touto úpravou se to podle mě zjednoduší, protože to bude trest hlavní a soudce bude vázán zákonnými podmínkami,“ doplnil nejvyšší žalobce.

Podle něj je jasné, že peněžitý trest nebude moci být ukládán jako jediný u nejzávažnějších zločinů. „U vraždy a podobných to samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ poznamenal Stříž s tím, že jde především o to, aby se obrátilo vnímání představitelů policie a justice.

„Protože doteď soudci a vůbec všechny orgány činné v trestním řízení byli naučeni na odnětí svobody, případně podmínku, a doplnit to peněžitým trestem. Teď to bude opačně, což je žádoucí, protože to bude všechny vázat k tomu, aby celé dokazování zaměřili nejen na prokazování skutku, ale i na majetkové poměry pachatele,“ dodal Stříž.