Článek
Ve funkci ministra jste již více než dva roky a opozice vám vyčítá, že se vám spoustu věcí nepodařilo prosadit. Čím je to způsobené?
Za dva a půl roku se toho v našem systému a zejména na legislativním poli moc stihnout nedá, když to chcete udělat dobře. Bohužel, legislativní proces trvá někdy více než rok a znamená to, že musíte mít hotovou předlohu alespoň rok a půl před volbami.
S Babišem jsem o tom nejednal a myslím si, že to ani není třeba
Pak už moc toho času nezbývalo. Je to jeden problém. Druhým faktem je, že některé plány byly ambiciózní, což si myslím, že je dobře, a věřím, že řada předloh, které mi zůstanou v parlamentu, tak přijdou na řadu po volbách, a že se je nakonec prosadit podaří.
Plánujete kandidovat na podzim ve volbách do Sněmovny?
Ano, musím říct, že to je i ten důvod. Kdybych stihl vše, co jsem považoval za potřebné, tak bych asi nekandidoval. Ale nemám ten pocit, tak se chci pokusit získat možnost dotáhnout ty věci do konce. Budu kandidovat v Praze.
Chcete se tedy znovu ucházet o funkci ministra spravedlnosti?
Pokud by taková situace byla, tak určitě. Je to logické. Jak říkám, práce na ministerstvu dokončená není.
Mluvil jste o tomto svém rozhodnutí už se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem?
Nejednal jsem s ním o tom a myslím si, že to ani není třeba. Myslím si, že ví, že tento záměr mám, a že to není téma, o kterém bychom v této situaci a v této fázi měli hovořit.
Kvůli rozsudku nad Davidem Rathem jste podal stížnost Nejvyššímu soudu. Ten vám dal za pravdu. Plánujete podat kárnou žalobu na soudce Pavla Zelenku, který rozhodl, že odposlechy byly použity nelegálně?
Zatím nevím, teprve před pár dny jsem dostal písemné vyhotovení rozhodnutí. Ještě jsem si ho neprostudoval, a tyto věci hodně závisí na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Obecně kárným proviněním může být rozhodovací činnost soudce jenom zcela výjimečně. To by tam tedy Nejvyšší soud musel charakterizovat chyby, pro které dospěl k porušení zákona.
Také jste kritizoval reorganizaci policie. Za pár dní to bude rok, co došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Když se podíváte zpětně, tak máte pocit, že nově vzniklá centrála funguje, nebo si stojíte za svojí kritikou?
Stojím si za ní a možná víte, že ve výroční zprávě státního zastupitelství je velmi kritické zhodnocení efektů reorganizace. Jsou to i zprávy, které dostávám z terénu.
Šéf ANO Andrej Babiš médiím sdělil, že jste mu řekl, že zvažujete odchod z ministerstva na protest proti reorganizaci. Nelitujete, že jste nakonec neodešel?
Skutečně jsem to zvažoval a bylo pro mě docela těžké neodejít v tu chvíli. Samozřejmě přišly potom chvíle, kdy mě to i mrzelo, ale byl by to útěk z boje v tu chvíli.
Podařilo se vám prosadit zvýšení platů vězňů o tisíc korun. Myslíte, že na to seženete peníze, nebo už je máte?
Na zvýšení platů vězňů najdeme peníze. Jinak bychom to nedělali.
Půjdete tedy za ministrem financí Ivanem Pilným kvůli navýšení rozpočtu?
Každý ministr chodí za ministrem financí a škemrá o zvýšení rozpočtu, takže v tom nebudeme výjimkou, ale zároveň se v našem resortu hodně snažíme hledat vnitřní rezervy a docela se nám to daří.
Máte už termín schůzky se šéfem státní kasy?
Zatím ne. Jak říkám, jsme rozpočtově poměrně nenáročný resort. Jsme asi tři kilometry dálnic ročně, takže naše nároky nebývají nijak velké, a proto je snazší o nich vyjednávat.
Podařilo se vám zvýšit i zaměstnanost vězňů. Chcete vyšším platem motivovat k práci i další? Případně nebojíte se, že to odradí potenciální zaměstnavatele?
Navýšení platů jsme udělali s přihlédnutím k trhu práce. Naším primárním cílem je, aby vězni byli zaměstnaní. Zvyšování platů připadá v úvahu v situaci, kdy tím není tento cíl ohrožen. Ujistili jsme se, že to nebude mít žádný vliv, a máme i reakce, že skutečně jsme tím neztratili konkurenceschopnost.
Kdybych stihl vše, co jsem považoval za potřebné, tak bych nekandidoval
Ale nejde ani tak o zájem na straně vězňů, protože musím říct, že už v tuto chvíli splnila vězeňská služba plán na další zvyšování počtu zaměstnaných vězňů a atakujeme hranici devíti tisíc zaměstnaných vězňů, i přesto pořád ještě nemáme vyčerpanou zásobu odsouzených, kteří chtějí pracovat. Odpíračů práce máme velice málo. Ve vězení se každý nudí, takže tam se raději pracuje.
A proč jste jim tedy chtěl zvýšit mzdy?
Když se na to podíváte pohledem lidských práv, tak za práci by měl i vězeň dostat spravedlivou odměnu. Také tisíc korun navíc ve spodní kategorii umožní začít vytvářet vězňům takzvanou úložku. Tedy šetřit mu na dobu, kdy opustí výkon trestu. Považujeme to za velice důležité. Protože když se vžijete do situace vězně, tak představa, že vycházíte ven a nemáte žádné prostředky, je něco, co dost snižuje pravděpodobnost, že nezačnete znovu páchat trestnou činnost.
Když jste na ulici a nemáte ani na oblečení, natož na ubytování nebo na jídlo, a když už někde seženete zaměstnání, tak těžko začne tím, že by vám někdo dal zálohu na plat. Obzvlášť když jste zrovna vyšel z vězení. Považujeme za důležité, aby si ten člověk mohl našetřit něco do začátku. Pro srovnání, za první republiky se vězňům odkládala celá polovina jejich mzdy.
