Článek
„Všechny nemocnice mají akreditací určeno, jak mají péči poskytovat. Dostáváme se ale do neřešitelného stavu, kdy jsou přání lidí neslučitelná s péčí podle nejnovějších medicínských poznatků,“ prohlásil poslanec ANO a primář Dětského a novorozeneckého oddělení v Chrudimské nemocnice David Kasal na lednovém zdravotním výboru ve Sněmovně.
Tvrdí, že rodič nemá do poporodní péče o novorozence mluvit, natož zakazovat lékařům, aby dítě hned po porodu odnášel kvůli zvážení, kapali mu do očí, dávali vitamin K nebo třeba podali antibiotika, pokud dítěti hrozí streptokokové infekce.
„Při odmítnutí uvedou: Jsem poučena. Nevím tedy o čem, protože v tomto případě vám mohou děti do 24 hodin zemřít,“ prohlásil v souvislosti s odmítnutím antibiotik.
„Pokud bude mít dítě žloutenku, případné svícení (vystavování dítěte modrému světu, tzv. fototerapii, která odbourává bilirubin, pozn. red.) chce matka odsouhlasit. To je stejné, jako by chirurg operoval a v průběhu operace si musel nechávat odsouhlasit, co bude dělat,“ uvedl na výboru.
„Matky nám zakazují mluvit o očkování, protože je to stresuje,“ přidala se lékařka Romana Bělohlávková (KDU-ČSL)
S tím zástupci Českého helsinského výboru, na který se často ženy kvůli střetům s lékaři obrací, ostře nesouhlasí. Část lékařů je podle nich zakonzervovaná ve starých pořádcích a nejsou ochotni to změnit. Mnohým se to přitom daří.
„Problém není v tom, že jsou rodiče nezodpovědní a chtěli by ohrožovat své děti nebo rozporovat lékaře, ale v tom, že jsou často zbytečně zastrašováni a tlačeni do kouta dávno nemoderními postupy,“ je přesvědčena Ágnes Bučinská Němečková, zástupkyně Českého helsinského výboru věnující se ochraně práv dětí.
Řada věcí, které ženy u novorozenců odmítají, je podle ní preventivní. Jako příklad zmínila odnášení dítěte hned po porodu kvůli přeměření a váze, namísto jeho okamžitého přiložení na tělo matky, které je oboustranně prospěšné.
Odpovědnost má rodič
Spor mezi lékaři a rodiči je hlavně o to, kdo nese za dítě odpovědnost.
Zatímco část pediatrů předpokládá, že jsou to oni, rodiče ji přisuzují sobě. Jedni se řídí doporučenými postupy, které sepsaly odborné společnosti a jejichž dodržování je vymáháno i přes platby od zdravotních pojišťoven, podle druhých tyto postupy neodpovídají světovým standardům a odmítají je.
„Odpovědnost mají rodiče do chvíle, než jde o ohrožení života dítěte. V tu chvíli může lékař rozhodnout proti jejich vůli. Kdykoliv jindy rozhodují rodiče, a když se rozhodnou, že něco nechtějí, tak je namístě nechat je podepsat revers za účasti svědků. Tím se chrání i lékař,“ vysvětlila Bučinská.
A právě to pediatry v čele s Kasalem rozčiluje. Problémem totiž je, že ani právníci se neshodnou.
Vrchní ředitel pro legislativu a právo na ministerstvu Radek Policar se domnívá, že si může žena vybrat z možností, které jsou takzvaně lege artis, tedy v souladu s léčebnými postupy. „Pokud by to nebylo lege artis, musel by jí porodník vysvětlil, že to bohužel není možné a není to na náležité odborné úrovni,“ řekl na výboru s tím, že to nemá snadné řešení.
Advokátka Barbora Steinlauf zaměřující se na zdravotnické právo nesouhlasí a kloní se spíš k tomu, že rodič nemusí přijmout to, co mu lékař doporučuje. Zásadní je podle ní dialog obou stran.
„Zákonný zástupce je rovnocenným partnerem lékaře, má být zapojen do rozhodování o poskytované zdravotní péči, má mít informace o tom, jaké jsou možnosti, a má právo navrhovaný postup akceptovat, nebo i odmítnout, pokud tím vážně neohrožuje zdraví nebo život dítěte,“ uvedla Steinlauf.
Ministr Vlastimil Válek přislíbil svolat brzy kulatý stůl, kde zástupci dotčených skupin problém proberou a navrhnou řešení.
