Pediatr: Očkování dětí od 12 let může zachránit jejich zdraví

Fakt je, že čísla nových případů klesají, což ukazuje na nižší virovou zátěž v populaci. Jak to pozoruji, totálně převládl pocit, že je vyhráno. Když se projedete na kole kolem Vltavy, vidíte tolik mejdanů, že to ve mně budí dojem minulého léta a obavu z rizika, že se nám pandemie zase vrátí.

Stačí jeden nakažený, třeba indickou mutací, která je podle všeho hodně přenosná, který nebude mít roušku, potká tak čtyři sta lidí, a je to tu zpátky. Já bych nerozvolňoval opatření, která se podařila udržet, pokud to alespoň trochu jde, a dětem bych nechal roušky ve třídách ještě do konce školního roku.

Roušky jsou neškodné. To už víme. Je tu riziko kožní infekce v obličeji, ale to se stává pouze u dětí, které nosí starou roušku. Proto je nutné ji po 24 hodinách vyměnit za čistou. Ve třídách jsou děti ve velmi intenzivním kontaktu, zachoval bych jejich nošení ještě v červnu a od září to bude otázka vývoje pandemie.

Nedá se vymyslet, co bude za měsíc. Letní tábory jsou už něco jiného. Tam musí rozhodnout hygienické služby. Já jako pediatr mohu říci jen svůj názor, ale myslím, že tam je skutečně jiná situace, děti nejsou v tak blízkém kontaktu, pohybují se v přírodě.

V tuto chvíli schválila Evropská léková agentura očkovací látku od společnosti Pfizer/ BioN­Tech pro vakcinaci dětí od 12 do 16 let. A to na základě důkazů o její účinnosti v této věkové kategorii i bezpečnosti. To je vědecký fakt. Nyní je na státu, kdy spustí očkování u této věkové kategorie a jaká bude logistika. Ještě není vyjasněné, zda budou očkovat pediatři v ordinacích, nebo to bude na očkovacích centrech.

Očkování je dobrovolné. Rozhodnou rodiče, ale v souladu s úrovní svých mentálních schopností by se na rozhodnutí mělo dítě spolupodílet. Nikdo rodiče nebude nutit.

Ve veřejnosti je malá skupina militantních odmítačů očkování, která rozšiřuje emotivní argumenty. Proto je nyní pro mě jako dětského lékaře důležité působit pozitivní motivací na nerozhodnuté.

Na svých dětských pacientech vidím, že covid rozhodně není nevinné onemocnění, které by jim nemohlo způsobit závažné či trvalé poškození. Máme nyní v péči osmiletou dívku, u které se projevilo multiorgánové selhání po prodělaném covidu, takzvaný syndrom PIMS TS.

V srdci se jí vytvořila sraženina, dostala se do střední mozkové tepny a způsobila jí jistý ekvivalent mozkové mrtvice. Hybnost její levé poloviny těla je poškozená. Takové těžké případy jsme měli v Motole dva. Celkem se u nás léčilo 51 dětí s tímto závažným syndromem. V celé republice to bylo podle statistiky 175 dětí a dospívajících. Ochranou před tím, aby se toto dalším dětem nemohlo stát, je výhradně očkování.

Stejně tak jako u dospělých čeká očkované děti snadnější život. Bezproblémové cestování minimálně po celé Evropě, návštěva kulturních či sportovních akcí. Budou chráněné i proti mnohem infekčnější indické mutaci, která k nám může přijít, a i kdyby se situace v září opět zhoršila, budou se moci bez obav a komplikací účastnit školní docházky a jiných denních aktivit.

Posledním přínosem je to, co mnoho odmítačů očkování zcela přechází. Všichni jsme zodpovědní nejen za sebe, ale za celou naši komunitu. Všichni my očkovaní přispíváme k tomu, aby se pandemie nevrátila, nebo ne v takové míře, a náš život mohl běžet v normálních kolejích, jak jsme byli zvyklí.

Na jaře minulého roku zavládla trochu panika. Je pravda, že někteří rodiče odvolávali návštěvy u lékařů. Něco jsme se i my naučili řešit distančně. Ale teď na podzim a na jaře letošního roku jsem už vůbec nezaznamenal přerušení pediatrických služeb.

Náš systém nebyl narušen, takže nedocházelo ke zpoždění diagnóz či zanedbání péče o chronicky nemocné děti.