Pečující o chronicky nemocné mají zatím s očkováním smůlu

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) se s očkováním pečujících osob zatím nepočítá, byť úplně zpočátku byli v prioritní skupině společně s chronicky nemocnými. Podle odhadu Pacientské rady při ministerstvu zdravotnictví je v opomenuté skupině pečujících třicet tisíc lidí.

„My jsme to probírali opakovaně a narazili jsme na problém, jak dobře definovat skupinu těch, kteří ošetřují. Většinou se jedná o nějaké rodinné prostředí, kde je jeden rizikový pacient, o kterého se nestará jenom jedna konkrétní osoba. Nebyli jsme schopni určit množství takových lidí a definovat, kdo na to má nárok,“ odpověděl Arenberger na interpelaci poslankyně Věry Kovářové (STAN), která se na očkování pečujících osob ptala.

„Pokud bychom naočkovali třeba jenom jednu osobu z toho okolí a identifikovali ji jako pečovatele, tak stejně by to situaci nevyřešilo, protože by to ten dotyčný chytil od dalších, kteří by tam byli. A také bychom nebyli ani schopni sledovat, jestli se třeba tento institut nezneužívá,“ dodal Arenberger.

Řekl, že pečující osoby musí počkat, až do doby, kdy nebudou žádná omezení a očkovat se budou moci úplně všichni, což by mohlo být ke konci června. Nedávno ale uvedl, že se počítá s tím, že koncem června by se mohli k očkování začít registrovat osoby od čtyřiceti let výš. Od zítřka to budou teprve šedesátníci.

Organizace, které se péčí o chronicky nemocné pacienty zabývají, ale upozorňují, že neočkovat pečující osoby je velká chyba. Agáta Jankovská, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu, řekla, že například pracovníci sociálních služeb, kteří dělají tutéž práci, přednostní očkování dostávají.

„Již poněkolikáté vypadli pečující o chronicky nemocné pacienty z prioritní skupiny. Považujeme to za zcela nepřijatelné. Domácí pečující zastávají stejnou práci jako pečující v zařízeních, mají tedy stejný nárok na přednostní očkování,“ řekla Právu Jankovská.

Argument, že osoby pečující nejsou riziková skupina, nemůže podle ní obstát. „Velmi podstatná je také otázka, co se stane, pokud někdo z pečujících onemocní. „Odhlédneme-li od faktu, že onemocnění může ohrožovat samotné pečující, bývá neřešitelným problémem, kdo pak pečující o lidi s postižením či chronickým onemocněním zastoupí,“ řekla Jankovská.

„Výmluvy, že by snad mohlo ze strany pečujících dojít ke zneužití přednostního práva k očkování, jsou absurdní a směšné, a to nejen v kontextu ‚papalášských‘ kauz. Nikdo v této zemi není tak důkladně podrobován zkoumání byrokratického státního aparátu jako lidé se zdravotním postižením a jejich pečující,“ dodala.

Podobně mluví také lékařka Karolína Podolská, odborná poradkyně spolku Parent Project, který sdružuje rodiče pečující o děti se svalovou dystrofií. Podle ní není možné očkovat na jedné straně chronicky nemocné a na druhé straně neočkovat osoby, které o ně pečují.

„Tito rodiče jsou ve stresu, co by se stalo, kdyby sami těžce onemocněli. Jejich děti jsou často na přístrojích, nikdo se o ně nepostará,“ řekla Podolská. „Když budou mít sami těžký průběh, není nic platné, že dítě je naočkované,“ uvedla.

Podle ní by ministerstvo zdravotnictví mělo určit aspoň jednu pečující osobu z rodiny, která se přednostního očkování domůže. Bát se zneužívání je podle ní neopodstatněné.

„Zneužívání přednostního očkování probíhá od začátku a vědí to všichni. Mít obavy, že by zrovna rodiny chronicky nemocných pacientů zneužívaly očkování, je zvrácené,“ míní lékařka.