Článek
„Život se vám převrátí ze dne na den,“ vylíčila Právu šedesátiletá Zdena, jejíž o dvacet let starší matka si zlomila nohu v krčku.
„Najednou místo jedné cesty za maminkou denně, kdy jí nesete oběd, je to celodenní péče, kdy musíte dát výpověď v práci, se všemi dopady na váš důchod, a přestěhovat se k mamince do bytu,“ dodala.
Současně se mění život i jejímu manželovi, který ve svých sedmdesáti letech už také občas potřebuje pomoc. „Syn nám sice pomáhá, ale protože má ještě na dvacet let hypotéku, musí chodit denně do práce,“ poznamenala Zdena.
Sebeobětování může vést až k pocitu vyhoření
Alespoň občas pomáhá svým stárnoucím a nemocným členům rodiny s domácností a dalšími denními aktivitami zhruba pětina dospělých Čechů, tedy zhruba 1,8 milionu lidí. Intenzivně a dlouhodobě to dělá přibližně 22 procent z nich, tedy asi 400 tisíc lidí.
Domácí péče těžce dopadá na zhruba každého pátého pečujícího člověka. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí skutečně opustit práci a zhruba 49 procent pečujících pocítí výrazný pokles příjmů i budoucí penze.
Možná proto nepřekvapí, že dalších 600 tisíc lidí věnuje svým blízkým středně náročnou péči a při tom dál chodí do práce, jak zjistila analýza Fondu dalšího vzdělávání ministerstva práce a sociálních věcí.
„Ne každý dokáže zvládnout tak radikální změnu ve svém životě, sebeobětování může vést až k pocitu vyhoření. Důležité je v dlouhodobé složité životní situaci se starat i sám o sebe, nezapomínat na relaxaci, uvolnění,“ vysvětlila Právu socioterapeutka Marie Macháčková.
Výrazným pomocníkem jsou podle ní i odlehčovací služby, které přetíženým příbuzným na určitý čas s péčí o seniora pomohou.
Své o tom ví i rodina z Jižní Moravy, které rakovinou onemocněl tatínek. „Stal se z něj ležák, o který se musela 24 hodin denně starat maminka,“ řekl Právu syn.
I když se sestrou jezdili pomáhat co nejčastěji, tíže péče byla na manželce. „Bylo to těžké, velice těžké, máma to zvládla jen tak tak, báli jsme se i o ni, aby se nezhroutila,“ dodal s tím, že by i přes všechny problémy tátu do nemocnice na dožití nedali.
Potřebných bude přibývat
Společnost stárne a počet lidí vyžadujících nějakou formu pomoci bude stále stoupat. Podle odhadů by se do poloviny století měl např. zdvojnásobit počet lidí s demencí. Už dnes má podle České alzheimerovské společnosti s tímto postižením problém 183 tisíc lidí.
Většina rodin chce poskytnout svým starším členům aktivní pomoc a umožnit jim zůstat ve svém přirozeném prostředí, tedy doma, co nejdéle. Mnoho jich ale netuší, jak náročné to v praxi je.
Podle průzkumu nadace Kooperativy bylo 15 procent těch, kdo mají přímou zkušenost s péčí o nejstarší členy rodiny, nuceno opustit zaměstnání, 20 procent muselo zaměstnání omezit a 14 procent se dostalo do finanční tísně.
Za poskytnutí terénních sociálních služeb nyní lidé platí zhruba 130 korun za hodinu. A měsíční pobyt seniora v rehabilitačním centru, kde mu zajistí kvalitní péči po úrazu, stojí i 45 tisíc korun.
Rodiny, které se chtějí o seniora postarat samy doma, proto vítají rozhodnutí zákonodárců zvýšit od ledna příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším a těžkým postižením o 6000 a 4000 korun měsíčně.