Pawlowského arbitráž se státem o pět miliard dospěla ke křížovým výslechům

Při započtení všech úroků v ní může jít až o částku kolem pěti miliard korun. Ač jde o pražskou kauzu, žalovanou stranou je kvůli švýcarsko-české smlouvě o ochraně investic stát.

Pawlowski koupil v éře primátora Pavla Béma (ODS) pole mezi pražskými Benicemi a Uhříněvsí. Za tři roky po změně územního plánu už šlo o stavební pozemky a podnikatel na nich plánoval postavit satelitní městečko prostřednictvím společnosti projekt Sever. To se nestalo, změnu územního plánu zrušily kvůli vadám české soudy.

Podnikatel pak usiloval o to, aby pražští zastupitelé znovu změnili územní plán ve prospěch jeho projektu. Neuspěl, zastupitelstvo na návrh tehdejšího náměstka primátora Matěje Stropnického (SZ) jednomyslně odhlasovalo opak a pořizování změny ukončilo. Pawlowski tvrdí, že tím zmařili jeho investici.

V roce 2017 se Pawlowski obrátil s žalobou na ČR na Mezinárodní rozhodčí soud při Světové bance ve Washingtonu. Žádal tehdy kolem tří miliard korun. Loni před Vánoci Pawlowského advokát Jan Havlíček vyčíslil pohledávku už na více než pět miliard korun. Jde tedy o druhou největší arbitráž po roce 2003, v němž Česko zaplatilo za TV Nova americké CME 10,5 miliardy korun.

Informace Práva říkají, že tříčlenný arbitrážní senát v Paříži nyní podrobil svědky křížovému výslechu, skončila argumentace a předkládání důkazů. Podle Jakuba Vintrlíka z tiskového odboru ministerstva financí se jednalo o tzv. hearing.

„V rámci tohoto hearingu ještě nepadne rozsudek, po jednání totiž obvykle následuje podání obou stran sporu navazující právě na proběhlé jednání. Ministerstvo financí si netroufá odhadovat, kdy přesně by mohl v tomto arbitrážním řízení padnout rozsudek, řízení obvykle trvá několik let,“ sdělil Právu Vintrlík.

Verdikt, který snad nelze zpochybnit, může být za ně- kolik měsíců. O řešení sporů arbitrážní cestou mluví švý- carsko-česká smlouva z roku 1992. Žalobce Pawlowski předvolal několik svědků. Podle informací Práva měl v Paříži mluvit bývalý klíčový úředník magistrátu, bývalý pražský radní i současný významný český architekt.

Jedním ze svědků žalobce měl být bývalý pražský radní pro územní rozvoj Martin Langmajer (ODS), sdělil Právu dobře informovaný zdroj. Langmajer to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. „Jestli o tom (případu) něco víte, nemůže se o něm vůbec mluvit,“ reagoval na dotaz Práva s tím, že on „žádné informace nepodá“.

Stát naopak při obhajobě využil svědectví exprimátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09, dnes nez.), pozdějšího náměstka primátora Stropnického a současných úředníků.

Stropnický Právu řekl, že arbitry zajímalo rozhodnutí z roku 2015, jímž Praha odmítla pro Pawlowského znovu pořizovat soudem zrušenou změnu územního plánu.

„Považuji za svou povinnost obhajovat rozhodnutí, které jsem navrhl a které považuji za správné i dnes,“ uvedl Stropnický. Odmítl rozpínání města do krajiny, větší dopravní zátěž a náklady městské kasy na infrastrukturu.

Švýcarský podnikatel, který si v roce 2007 u Benic koupil pole a zeleň, podle něho nemůže tvrdit, že jeho investice přišla vniveč, když nejde o stavební pozemky.

„Jeho investice ničím ohrožena není. Nekoupil si přece právo udělat z pole a zeleně stavební pozemky,“ poznamenal Stropnický. Podobně se dříve vyjadřoval Hudeček, podle nějž nemůže nikdo na schválení změny územního plánu vznášet právní nárok. Samospráva – zastupitelstvo – má právo odhlasovat souhlas i odmítnutí. „Kdyby to tak nebylo, nemělo by smysl pořádat volby,“ doplnil Stropnický.