Pavlovi věří i ti, kteří nemají rádi Fialu, říká sociolog

Politologové prezidentu Petru Pavlovi vyčítají, že v domácí politice není vidět. Chtějí voliči, aby se hlava státu angažovala?

Část veřejnosti by to určitě uvítala. Lidé chtějí, aby se prezident zapojoval do vnitřní politiky a do jejích problémů. Ale Petr Pavel není politik. Je to outsider, voják, ze kterého udělali kandidáta na prezidenta a který vyhrál do značné míry proto, že jeho oponent Babiš měl vyšší negativní rating než on.

Prezident Pavel měl loni v červnu důvěru obyvatel 58 procent. V prosinci mu klesla na 52 procent. Proč?

Klesla důvěra i vládě, Sněmovně a Senátu. Petr Pavel je do značné míry propojený s vládní koalicí, proto není tento vývoj překvapivý. Pořád se ale těší výrazně vyšší důvěře než vláda nebo Parlament. Věří mu i lidé, kteří nemají rádi vládu Petra Fialy.

Jsou mezi nimi i voliči Andreje Babiše z druhého kola prezidentské volby?

Mezi voliči Petra Pavla a Andreje Babiše je velký rozdíl. Ale nemalá část lidí, která důvěřuje Babišovi, zároveň důvěřuje Pavlovi, nemají s ním problém. Babiše volili hlavně lidé, kteří nemají rádi současnou vládu a premiéra Fialu. Z Pavlových voličů důvěřuje Fialovi asi 37 procent lidí a 59 procent lidí ne. Takže i Pavel má mezi voliči výraznou většinu těch, kteří nemají rádi Fialu.

Platí, že Pavlovi věří víc lidí, než jeho předchůdci Miloši Zemanovi?

Když byl Zeman zvolen prezidentem, důvěřovalo mu přes šedesát procent lidí, tedy víc než Pavlovi. U Zemana ale docházelo k výkyvům, propadům. Po volbách v roce 2013 a takzvaném Lánském puči důvěra v hlavu státu klesla, stejně tak po jeho výroku na adresu skupiny Pussy Riot. Ale poté se důvěra v Zemana většinou vracela na hodnoty okolo padesáti procent. Dlouhodobě se pak propadla v době covidu, kdy byl spojovaný s vládou Andreje Babiše, což kopíroval i jeho rating.

Zeman však přitahoval i lidi, kteří normálně nechodí volit. On byl v podstatě tribunem těch, kteří nevidí v politické reprezentaci žádné zastání. Zklamaných a naštvaných. Pomohl mu i fakt, že jej neměla ráda média a psala o něm špatně.

Tyto lidi se Pavlovi oslovovat nedaří?

Ne, ale i pro Pavla hlasovala část lidí, která nemá pevné postoje, tedy středoví nevyhranění voliči. Oslovuje lidi, kterým se líbí on sám jako osobnost. Dobře vypadá, umí pěkně vystupovat a působit autoritativním dojmem. Důvěru těchto lidí si udržuje.

Čím to je, že důvěra v Pavla klesla ve stejnou dobu jako ve vládu a Parlament, ačkoliv sám se k vládě tolik nehlásí a byl zvolený v přímých volbách jako nestranický kandidát?

Částí veřejnosti je prezident pořád s vládou spojovaný. Tak to bylo i historicky.

Jak si stojí Pavel v porovnání se svými předchůdci?

Havlovi důvěřovalo přes osmdesát procent lidí, na začátku devadesátých let to bylo až k devadesáti procentům.

Roli hrálo to, že v devadesátých letech byla důvěra lidí v instituce mnohem vyšší než dnes. Pořád se „jelo“ na revoluční vlně. Až do roku 1996 se důvěra ve vládu nedostalo pod padesát procent a pohybovala se neustále okolo šedesáti až sedmdesáti procenty.

V období od roku 1998 až 2002 Havlovi důvěřovalo mezi padesáti a šedesáti procenty lidí, ojediněle klesl počet pod padesát procent. Bylo to dané tím, že v roce 1997 nastal obrat a důvěra v instituce klesla. Vláda se zcela výjimečně dostávala k padesáti procentům, obvykle byla hluboko pod nimi.

Důvěra v Klause před jeho zvolením byla asi 35 procent a ve chvíli, kdy se stal prezidentem, prudce vzrostla na šedesát procent. Vysvětluji si to tím, že prezident je chápaný v podstatě jako státní symbol. Přestože naši prezidenti nebyli nadstraničtí, lidé je vnímají, že stojí jakoby nad politikou.

Klausovi pak důvěra vyšplhala i na sedmdesát procent. Až do období 2012 až 2013 se nedostal pod padesát procent. Pak ale přišla vláda Petra Nečase (ODS) a i důvěra v prezidenta začala klesat. Poslední ránu jí dal podpis amnestie zkraje roku 2013, kdy spadla na historické minimum 23 procent. To se ani Zemanovi nepovedlo.

Důvěra lidí v Zemana se od důvěry v Havla a Klause lišila. Bylo to dané i tím, že Zeman byl první přímo volený prezident a jeho volba značně polarizovala společnost. Zatímco Havla i Klause volil Parlament. Zeman se v letech 2015 až 2020 pohyboval v důvěře okolo padesáti procent. Když končil ve funkci, důvěřovalo mu zhruba třicet procent lidí.