Pavlově kandidátce do Ústavního soudu Řepkové shodil vrchní soud většinu zkoumaných rozhodnutí

Na nepříznivou bilanci verdiktů Řepkové u odvolacího soudu byl prý Goláň upozorněn soudci.

„Proto jsem požádal Vrchní soud v Olomouci o informace. A z materiálu vyplývá, že rozhodování paní soudkyně Dity Řepkové není úplně v pořádku, když 62 procent jejího rozhodnutí je rušeno. To je velké číslo,“ řekl Novinkám.

Nejvíce, celkem 11 rozhodnutí, Vrchní soud v Olomouci zrušil pro „vady rozsudku“ jako třeba nejasnost nebo neúplnost skutkových zjištění. Sedm rozhodnutí pak zrušil soud proto, že uložený trest v přezkoumávaném rozsudku vyhodnotil jako nepřiměřený.

U některých verdiktů bylo nedostatků víc. V pěti rozsudcích se podle Vrchního soudu dopustil Řepkové brněnský krajský soud porušení ustanovení trestního zákona. Pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházely, byla zrušena dvě rozhodnutí. V sedmi rozhodnutích Vrchní soud shledal pochybnosti o správnosti skutkových zjištění.

„Souhrnně konstatuji, že z celkového počtu 31 předložených věcí v odvolací agendě Vrchní soud v Olomouci ve Vámi vymezeném období 12 rozhodnutí potvrdil, ve 13 věcech po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně za splnění podmínek sám rozhodl a šest věcí bylo podle trestního řádu zrušeno a vráceno soudu prvního stupně,“ uvedl Vrchní soud v Olomouci v materiálu, který si Goláň vyžádal a který Novinky získaly k dispozici.

„Nejeví se mi to jako dobrá práce Krajského soudu. A když někdo nepracuje dobře na Krajském soudu, tak nám to nezaručuje, že bude dobře pracovat na Ústavním soudu,“ dodal Goláň.

Uvedl, že nerozumí, proč Hrad Řepkovou nominoval. „Co je tou motivací? Chybí mi tu kvalita. Paní Řepková v minulosti pracovala jako asistentka soudkyně Elišky Wagnerové. A paní Wagnerová je členkou panelu pana prezidenta, který kandidáty do Ústavního soudu vybírá. Taková návaznost se mi nejeví jako šťastná,“ poznamenal Goláň. Sám prý pro Řepkovou hlasovat nebude.

Jan Kysela, předseda panelu odborníků, který prezidentovi Petru Pavlovi kandidáty do Ústavního soudu vybírá, kritiku i podezření z protekce odmítl. „Je vcelku známo, že olomoucký vrchní soud si paní Řepkovou příliš neoblíbil. Abychom mohli vynést vlastní soud, museli bychom vědět, že má Vrchní soud vždy pravdu. A to nejspíš nevíme,“ napsal Novinkám.

„Obecně, nejen u nás, probíhají mezi vyššími a nižšími soudy spory o právo, přičemž soudci nižších soudů mohou narážet nejen proto, že nemají znalosti, ale i proto, že mohou být mladší, opírat se o lidskoprávní doktrínu, zahraniční inspirace atd. Rozhodně ale netvrdím, že je to tento případ,“ dodal Kysela.

Jestli odvolací soudy verdikty nominantů do Ústavního soudu rušily, nebo ne, není podle Kysely znak kvality či nekvality. „Přece hledáme někoho, kdo má názor, za který se ‚bije‘, i když třeba nakonec prohraje. Jak bychom o něm jinak věděli?“ dodal.

Už vůbec pak nevnímá za problematický fakt, že Řepková pracovala jako asistentka ústavní soudkyně Elišky Wagnerové v letech 2002 až 2008. Zkušenost s asistentstvím na Ústavním soudu je podle Kysely totiž spíš výhodou, a to kvůli kontinuitě a znalosti prostředí.

„Paní dr. Řepková už 16 let pracuje nezávisle na paní dr. Wagnerové. Ta pro ni nelobbovala, ani to není tak, že by jí chtěl pan prezident touto nominací udělat radost. Takto výběr kandidátů neprobíhá,“ dodal Kysela.

Goláňova zjištění zaujala i senátorku Hanu Kordovou Marvanovou (nestr. za Spolu), nicméně důležitější podle ní bude, jak je sama Řepková vysvětlí senátorům na plénu, až budou o její nominaci hlasovat.

„Je důležité, jak zase případně rozhodnutí Vrchního soudu přezkoumal Nejvyšší soud nebo Ústavní soud. To nevíme, zda šlo o skutečné vady rozsudků, nebo rozdílné názory. Jistě se na to budeme ptát a bude zajímavé, jak bude paní doktorka reagovat. Nic o ní nevím, kromě jejího stručného představení,“ řekla Novinkám.

Senátoři budou o Řepkové hlasovat na plénu 20. listopadu. Pavel už ve své funkci obměnil Ústavní soud ze dvou třetin. Řepková je jeho 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru.