Pavla čeká výměna poloviny Ústavního soudu

Šéf ANO Andrej Babiš varoval, aby účelový vliv na výběr neměla vláda, vzhledem k většině, kterou drží v Senátu. Podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) mají dostat senátoři od Pavla k obsazení soudu koncept.

Dosud prý žádná oficiální jednání mezi Hradem a Senátem k výběru jmen neprobíhají. Letos přitom u Ústavního soudu končí sedm soudců z patnácti, první tři už v květnu. V srpnu odchází z čela ÚS předseda Pavel Rychetský.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka je nešťastné, že Pavel se Senátem, kde má vládní koalice 72 zákonodárců z 81, jmenují tři soudce zřejmě předtím, než bude Ústavní soud posuzovat stížnost ANO na vládní zákon, který sníží červnovou valorizaci penzí.

Zákon prezident ještě nepodepsal, vzhledem k jeho vyjádřením je však téměř jisté, že tak učiní. Normu tak opozice napadne u ÚS.

„Jestliže pan prezident jmenuje soudce a ti soudci mají rozhodnout o úspěchu či ne­úspěchu této vlády a podpořit možná i jeho postup, tak podle toho, jak to lidé vnímají, to může hrát vliv při výběru soudců. Nahrává to spekulacím,“ řekl Právu Havlíček.

Situace se nelíbí ani Babišovi. „Prezident si bude moci jmenovat sedm nových soudců. Je jasné, že do toho zasáhne Senát a samozřejmě si řekne, jaká jména chce,“ řekl Právu. Vládní strany zkritizoval za to, že s opozicí o ničem nejednají.

Mezi Hradem a Senátem komunikace probíhá, zatím však nemá jasné kontury. „Neformální jednání nesleduji a nekoordinuji, neúčastním se jich,“ řekl Právu Vystrčil.

O nutnosti hledat shodu mezi prezidentem a senátory však s Pavlem již krátce hovořil.

„Když jsem se na inauguraci s panem prezidentem setkal, tak jsem se samozřejmě zmiňoval, že v květnu skončí první tři ústavní soudci a bylo by dobře, abychom jeho koncept znali co možná nejdříve. A on na to reagoval tím, že na tom pracuje a že budeme brzy s jeho návrhem seznámeni,“ řekl Právu Vystrčil.

Možná jména nových soudců ale komentovat nechtěl. „Je to na úrovni jedna paní povídala. Nebylo by vhodné, abych k tomu dával oficiální stanoviska,“ podotkl.

Jedním z těch, o kterých se hovoří ve spojitosti s funkcí nového ústavního soudce, je přitom i Vystrčilův stranický kolega, poslanec Marek Benda. „Spekulace nijak nekomentuji, já jsem na svém místě spokojen,“ řekl Právu Benda.

Vyjádřit se odmítl i k procesu vybírání nových soudců.

„Je to sdílená kompetence prezidenta a Senátu, co mně jako poslanci je do toho? Já nechci nic doporučovat, nic radit. Obecně by mělo platit, že soud by měl být pestrý, neměl by se rekrutovat jen ze soudců, jen z jedné instituce,“ doplnil pro Právo.

Nesouhlasí, že by výměna skoro poloviny ústavních soudců měla rovnováhu moci vychýlit. Senát je podle něj pojistkou.

„Dělal to každý prezident. Václav Havel se Sněmovnou jmenoval první Ústavní soud, Václav Klaus jmenoval druhý Ústavní soud, Miloš Zeman se Senátem jmenoval třetí Ústavní soud. Ono se to časem rozběhne. Za padesát let už obměna nebude tak najednou. Rozbije se to v průběhu let, jak začnou soudci odcházet. Třicet let republiky je na to málo,“ dodal Benda.

Jména nových ústavních soudců může Pavel hledat mezi soudci, ale i advokáty, právníky, akademiky nebo legislativci.

V médiích zmínil jméno Josefa Baxy, bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu. Ten však s Pavlem zatím nejednal. „S panem prezidentem jsem nemluvil a ani nemáme žádný termín jednání,“ řekl Právu.

Domnívá se, že funkce ústavního soudce není něco, o co by si lidé měli říkat.

„Do takových funkcí by měli být lidé vybíráni. Člověk by se o to sám neměl ucházet nebo o to usilovat. Samozřejmě že kdybych byl osloven, pokládal bych to za velkou čest a zřejmě bych se procedury zúčastnil,“ dodal Baxa.

Souzní s názorem, že složení ÚS by mělo být pestré. „Ještě jako předseda Nejvyššího správního soudu jsem razil stejnou strategii. Pro ÚS to platí dvojnásob. Tam nemají být lidé z jednoho těsta,“ dodal.

Podle Rychetského, který už o věci s Pavlem jednal, by měl nový ÚS hodnotově navázat na své předchůdce.

V tomto smyslu bylo odborníky odmítáno jméno ústavního soudce Josefa Fialy, kterého chtěl ještě před odchodem z Hradu jmenovat předsedou ÚS Zeman.

To bylo podle ústavních právníků půl roku před koncem mandátu Rychetského nepřípustné. Baxa označil každého, kdo by přijal nominaci s půlročním předstihem, za „ctibažného“.

Soudce ÚS jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje.

K 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková (nyní jediná žena v ÚS), Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.