Článek
„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ napsal prezident v dopise adresovaném předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.
Jde o první zákon, který Pavel odmítl podepsat a vrátil jej poslancům k opětovnému posouzení a přepracování. Vloni v září prezident uvažoval nad tím, že vetuje spornou vládní penzijní novelu, která zpřísnila pravidla pro odchod do předčasného důchodu a zároveň upravila valorizace penzí. Pavel ji tehdy nakonec s výhradami podepsal.
Podle nyní vetované novely by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Dříve se jim taktéž říkalo lidoví soudci. Přísedící by neměli podle novely už spolurozhodovat v civilní oblasti pracovněprávní spory ani by neměli působit v trestních senátech okresních soudů. Zde by nově měl rozhodovat samosoudce. Stejně tak by neměli spolurozhodovat u některých trestních řízení u krajských soudů. Při projednávání novely ve Sněmovně opozice namítala, že právě lidoví soudci mohou přinést v soudním senátu nový úhel pohledu či perspektivu, protože se pohybují v jiném prostředí než soudci.
Zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu měla předcházet důkladnější analýza
„Zákonodárce podle mého názoru rezignoval na reformu stávající právní úpravy tradičního institutu přísedících, známého již z dob první republiky, a místo nápravy právních a praktických problémů, které současná úprava přináší a kterých jsem si vědom, rozhodování v senátech za účasti přísedících rovnou ruší nebo výrazně omezuje ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ míní prezident, podle něhož by tomuto kroku měla předcházet důkladnější analýza.
„Zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla dle mého názoru předcházet důkladnější analýza. Jinými slovy: zda nestojí za to systém laických přísedících zlepšit než jej tak výrazně omezit. Podle dostupných odhadů dojde v důsledku přijatých změn ke snížení celkového počtu přísedících v České republice z nynějších přibližně 5000 přísedících asi na desetinu,“ dodal.
Sněmovna podpořila omezení soudních přísedících u některých sporů
Prezident by taktéž uvítal, aby takto důležitá novela měla větší podporu od opozice. Změny podle něj taktéž nesmí snížit důvěru občanů v demokracii a justici.
Přísedící z lidu by měli být nadále součástí soudních senátů jen v prvostupňových řízeních a v případech zvlášť závažné trestné činnosti s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby – tedy vždy například u vražd, dále u závažnějších případů loupeže, znásilnění či zabití. Majetkovou a hospodářskou trestnou činnost oproti tomu přísedící nebudou řešit vůbec.