Pavel u vlády narazil. Jeho první veto Sněmovna zřejmě přehlasuje

„Náš návrh je správný. V justici proti němu nikdo nic neřekl. Naopak některé soudy to velice podporují. Současný zákon je z 50. let, jeho cílem bylo sovětizovat českou justici. Zákon se přežil,“ řekl Novinkám ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Obcím se navíc podle ministra přísedící k soudu špatně shánějí. „Proto je lepší tento systém částečně odstranit a do budoucna přemýšlet o systému jiném. Ale rád bych zdůraznil, že v nejzávažnějších trestních kauzách laický prvek u soudu zůstává. Ale nikdy jsem nepochopil, proč byl i v pracovním právu. To je pozůstatek komunismu. Žádné mezinárodní smlouvy nás k tomu nevážou,“ dodal Blažek.

Byl by rád, aby vládní většina ve Sněmovně, která čítá 108 poslanců, veto prezidenta přehlasovala. „Není to znak nepřátelství, ale jiného názoru,“ zdůraznil. Na přehlasování veta je potřeba většina všech poslanců, tedy nejméně 101.

Záměr veto prezidenta Pavla přehlasovat Novinkám potvrdili i další zástupci koalice. „Předpokládám, že Sněmovna bude chtít setrvat na svém schváleném návrhu,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan. „Pokusíme se ho přehlasovat,“ dodal šéf lidoveckého klubu poslanců Aleš Dufek.

Proti novele vlády vystupovalo ve Sněmovně hnutí ANO. „Zapouzdřujete justici, děláte ji kabinetní, podlamujete důvěru ve spravedlivost rozhodování,“ vyčetla vládě bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Veto hlavy státu tedy ANO potěšilo. „Pokusíme se otevřít debatu znovu, třeba koalice projde nějakou sebereflexí, když i jí nakloněný prezident zákon vetoval. Ale změnit zákon nemůžeme. Jen bychom se k tomu mohli vrátit v jiném zákoně,“ poznamenal předseda ústavně-právního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček.

Poslanci mohou zákon prezidenta přehlasovat, nebo ne. Obsah normy však už upravovat nemohou.

Podle Vondráčka ani tato situace vztah mezi Hradem a vládou nemění. „Cením si, že se proti tomu pan prezident ozval. Ale není to zase tak zásadní věc,“ dodal Vondráček.

Prezident ve svém dopise předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) vybídl vládu, aby raději zvážila systém laických přísedících zlepšit než omezit. „Přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ poznamenala hlava státu.

„Za prioritu všech změn v justici považuji nesnížit právní jistoty občanů. Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ dodal.

Přísedící nemají spolurozhodovat v civilních ani pracovněprávních sporech, přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů bude samosoudce. Omezení bude platit i v některých trestních řízeních před krajskými soudy.