Článek
Aliance podle Pavla neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly. Řekl, že to neodpovídá stále platné dohodě s Ruskem, ale ani aliančním principům.
„Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter," řekl.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Není cílem Aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne a veškerá zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují," dodal. Na druhou stranu ale podle něj nelze vyloučit, že by Ruská federace mohla k destabilizaci některých pobaltských zemí použít scénář podobný z Krymu nebo východní Ukrajiny.
Efekt odstrašení
„Tady se bavíme spíše o tom, co my nazýváme hybridní hrozbou,” dodal. Pro odstrašení takové případné aktivity je zamýšleno rozmístění čtyř mnohonárodních praporů, které mají zamířit do pobaltských zemí a Polska. Ty mají být podle Pavla spíše politickým než vojenským odstrašením.
Další hrozbou podle něj jsou extremismus, terorismus a slabé a nestabilní státy na jih od hranic Aliance, se kterými je spojena migrační vlna. „Nejlepším způsobem, jak řešit problémy jihu, nejsou vojenská intervence a vojenské řešení, ale je to komplexní řešení, které obsáhne jak vojenské a vnitřně bezpečnostní, tak ekonomické a další oblasti," poznamenal Pavel.
Související témata:
K tomu podle něj bude zapotřebí intenzivní spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. Řekl, že se již připravuje několik „balíčků" pro jednotlivé země regionu, jejichž cílem bude vytvořit vlastní schopnosti těchto států. „Jeden takový se v současné době připravuje pro Irák, jiný funguje pro Jordánsko, další pro Tunisko. Další mohou následovat," podotkl. Je to podle něj prostor pro možné výcvikové operace, na kterých se budou podílet NATO i EU.