Článek
Prezident poukázal na skutečnost, že neproběhlo standardní připomínkové řízení. „Řešení situace pozměňovacím návrhem jednotlivého poslance nepovažuji za optimální,“ uvedl Pavel k návrhu, který předložil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Pavel připomněl i výsledky nedávného referenda, v němž si obyvatelé Dolní Lutyně odhlasovali, že si stavbu gigafactory v oblasti nepřejí. Názory občanů podle něj nelze pominout, uvedl Pavel s tím, že již v minulosti byla snaha v lokalitě vybudovat průmyslovou zónu, která však byla završena deklarací, z níž plynul příslib „trvalého ukončení příprav“.
Mapa návrhu gigafactory v Dolní Lutyni
Prezident v dopise předsedkyni Sněmovny zdůraznil, že nelze pomíjet ochranu životního prostředí ani názory občanů a navíc „je nutné zachovávat princip předvídatelnosti postupu orgánů veřejné moci, které před 18 lety deklarovaly rozhodnutí upustit od přípravy průmyslového parku v Dolní Lutyni“. Stejně je třeba posoudit i možné přínosy stavby samotné i zákona jako celku, neboť jeho dopady jsou širší.
Gigafactory v obci nechceme, řekli důrazně v referendu lidé z Dolní Lutyně
I přes výhrady se prezident rozhodl normu podepsat, protože cíle zákona považuje za správné a vyřčené výtky se týkají pouze jedné lokality.
V Dolní Lutyni chce gigafactory za 200 miliard korun na 280 hektarech zemědělské půdy postavit zatím tajný zahraniční investor. Podle informací mezi místními a v médiích má jít o jihokorejský Samsung. Výrobu chce spustit v roce 2028. Přípravy na stavbu zatím pokračují.
Samotná novela o ochraně půdy má zamezit tomu, aby na nejkvalitnější půdě vznikaly sklady a obchodní centra, případně solární elektrárny. Zavádí rovněž zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii.
Stát podle ochránců přírody rozhodl nešťastně. Gigafactory na orné půdě je nesmysl
