Pavel: ANO a koalice se shodly na zvyšování věku odchodu do důchodu

„Já vítám, že jsme se shodli v několika bodech. Ten hlavní byl, že nelze nekonat. Udržitelnost důchodového systému vyžaduje zásahy, na tom jsme se všichni shodli,“ prohlásil po jednání Pavel.

„Shodli jsme se i na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnosti prodlužovat,“ uvedl prezident. „A to je naprosto nezbytný parametr,“ dodal.

Debata se podle Pavla povede nadále o tom, jakým způsobem se bude věk odchodu do důchodu vypočítávat a jakým způsobem se bude schvalovat. „Jestli to bude nějaký dlouhodobý automatický mechanismus, nebo jestli se budeme ubírat v nějakých krocích po časových obdobích,“ doplnil s tím, že jde o „technikálii“, na které se teď obě strany musí dohodnout.

Zástupci ANO v čele s místopředsedkyní Alenou Schillerovou však zdůraznili, že nejdříve od vlády očekávají předložení relevantních analýz k důchodovému věku, včetně vývoje průměrné délky dožití.

„Domluvili jsme se, že potřebujeme vidět pravidelný pětiletý materiál, který právě letos zpracovává ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda ho má schválit do konce června,“ mírnila Pavlův výrok o dohodě nad tímto bodem Schillerová. Pracovní verzi zmíněného ministerského materiálu má hnutí ANO dostat do polovina dubna.

„Bavili jsme se o přístupu, jakým to nastavit. Zda tam nastavit strop, což by byla pro nás spíše cesta, zda tam zachovat tento pětiletý interval, nebo tam nechat automatiku, kterou nyní navrhuje ministr práce Jurečka,“ doplnila Schillerová.

Na základě čísel v materiálech od vlády pak bude podle ní ANO jednat o věku odchodu do důchodu.

Vláda chce kvůli ufinancovatelnosti penzijního systému zvyšovat důchodový věk nad 65 let podle prodlužování průměrné délky života. Plánuje nižší výpočet nových penzí, ale zároveň chce zavést i minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější důchod za práci v rizikovém prostředí. Hlavně na toto je podle Schillerové nutné se zaměřit, aby se důchodový věk mohl zvyšovat.

Ministr práce Jurečka po schůzce na Hradě prohlásil, že je otevřený debatě o mechanismu, kterým by se určovala hranice věku pro odchod do důchodu. „Jestli to má být dlouhodobý mechanismus, který nebude už mít nějakou možnost revize ze strany budoucích vlád, je k debatě,“ řekl. Ocenil, že shoda byla na tom, že je důchodová reforma nutná.

Co se týče dřívějšího odchodu do důchodu u náročných pracovních pozic, ministerstvo práce se společně s ministerstvem zdravotnictví podle Jurečky snažilo k věci přistoupit na základě dat z posledních deseti let. „Je to pohled na jednotlivé konkrétní pozice, nikoli obecné profese,“ konstatoval.

Hnutí ANO podle svých zástupců především požaduje, aby vznikl druhý penzijní pilíř, jehož garantem by byl stát. „Abychom hovořili o skutečné důchodové reformě, změně systému, je pro nás zcela zásadní to, že se musí vytvořit druhý pilíř. Motivační pilíř, který bude spojen s investicemi s garancemi státu. Nabízí se spojení s investicemi do jádra, do kterého se budou v České republice investovat stamiliardy korun,“ uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Už před týdnem zmínil takzvaný skandinávský model, v němž by se lidé na stavbě jaderných bloků podíleli svými penězi a měli by za to státem garantovanou výhodnou úrokovou sazbu.

Havlíček nyní dodal, že nový státní fond by mohl investovat nejen do jaderné energetiky, ale i do infrastruktury či bydlení.

Jurečka již před jednáním na Hradě zdůraznil, že případné změny v reformě musí zachovat její hlavní princip, a to je zvýšení udržitelnosti celého systému. Dodal, že reforma musí zajistit, aby byly důstojné důchody nejen pro současné, ale i pro budoucí důchodce. Penzijní systém se podle Jurečky musí vyrovnat s prodlužováním očekávané doby dožití, s nižší porodností a s pozdějším nástupem lidí na trh práce.

Kabinet už loni zpomalil valorizace penzí a výrazně znevýhodnil předčasné odchody do důchodu.

Také prezident Pavel ve čtvrtek připomněl, že výdaje na důchody postupně rostou. Tvoří teď asi třetinu celkových výdajů státu. Loni do starobních, invalidních a pozůstalostních penzí putovalo 685,3 miliardy korun. Systém důchodového pojištění skončil v deficitu 72,8 miliardy korun a podle vlády se bude postupně prohlubovat.

Prezident ocenil, že čtvrteční debata o změnách v důchodovém systému se zástupci vlády a opozice byla věcná a konstruktivní. „Jsem moc rád, že se jednání neslo v duchu sdílené odpovědnosti,“ prohlásil Pavel. „Je to téma, které bude ovlivňovat životy našich občanů na desítky let dopředu,“ uzavřel prezident.

Další jednání zástupců vlády a opozice o penzích za účasti prezidenta se uskuteční 22. dubna.