Pavel je zatím bez jakýchkoliv pravomocí

Inaugurace proběhne 9. března, už nyní se ale Pavel schází s ústavními činiteli. Co může činit už nyní?

Ústava pojem inaugurace nezná. Je to vlastně složení slibu na společné schůzi Sněmovny a Senátu. Ústava k tomu říká, že teprve složením slibu se ujímá prezident úřadu. To znamená, že Petr Pavel do 9. března de facto ještě není prezidentem, a nemá tak žádné pravomoci.

Do osmého března, kdy mu vyprší mandát, máme ještě prezidenta Miloše Zemana, který vykonává všechny pravomoci. To, co nyní dělá Petr Pavel, že například vede nějaké rozhovory, není výkon úřadu prezidenta, ale jeho osobní iniciativa.

Petr Pavel vyzval Miloše Zemana ke zdrženlivosti. Jak by se měl nyní chovat dosluhující prezident?

Ústava neříká výslovně, že by měl prezident mezi volbami a koncem funkčního období omezené pravomoci. Dopředu nevíme, jestli třeba nenastane další krize, kterou by bylo potřeba řešit, například kdyby bylo nutné jmenovat nového člena vlády a podobně. Jsou určité mantinely v tom smyslu, že by prezident neměl dělat rozhodnutí, která by přesahovala jeho mandát.

Miloš Zeman se například rozhodl jmenovat nového soudce Ústavního soudu. I když na to měl rok, nechal to na konec svého mandátu a spekulovalo se, jestli to neměl přenechat novému prezidentovi. Nicméně formálně prezidenta nic neomezuje. Kdyby měl ještě příležitost, tak by mohl vetovat i nějaký zákon.

Mezi právníky je shoda, že by už neměl jmenovat nového předsedu ÚS s platností od srpna. Existuje příklad, kdy prezident v posledních dnech mandátu učinil zásadní rozhodnutí?

Asi nejvíc se to v tomto ohledu diskutovalo u Václava Klause, který na konci svého mandátu relativně těsně před volbami vyhlásil amnestii, která ale vyžadovala spolupodpis pověřeného člena vlády. Miloš Zeman se vyjádřil, že takový krok nechystá.

Jak funguje předávání moci mezi nově zvoleným a končícím prezidentem?

Je zajímavé, že hovoříte o předávání moci, protože osobně se na to úplně takto nedívám. Reálnou moc ve státě vykonává vláda. Role prezidenta je trochu jiná, byť má určitě silné pravomoci. Vlastně není moc co předávat, protože prezident republiky nevykonává kontinuální mocenskou agendu.

Má samozřejmě aparát, takže jde o předání podkladů k aktuálním agendám, jde například nejnovější žádosti o udělení milosti a podobně. Není to tedy jako na ministerstvu, kde běží správní řízení. Předpokládám, že nový prezident vymění velkou část vrcholných představitelů Kanceláře prezidenta republiky, takže tam také dojde k předávání agend. Z hlediska výkonu pravomocí si myslím, že na tom nic problematického nebude.

Dá se očekávat, že Petr Pavel nebude čarovat s výkladem Ústavy jako Miloš Zeman. Je ale úskalí, kdy by se dalo diskutovat o tom, že jeho jednání je na hraně ústavnosti?

Máte pravdu, od nového prezidenta očekávám, že nebude kreativně vykládat Ústavu. Na druhou stranu bude patrně mnohem aktivnější v jiných věcech, například bude častěji jednat s vládou, možná i se Sněmovnou.

Už teď ukazuje, že bude aktivní i v zahraničněpolitické linii, takže se samozřejmě může stát, že se dříve nebo později dostane do střetu s vládou. Petr Pavel poukazoval v průběhu kampaně na chyby vlády. Bude to hodně o bezprostředním vyjednávání v konkrétních věcech. Tam časem může nově zvolený prezident hledat oporu pro aktivnější roli v pravomocech. Těžko však nyní předjímat.