Článek
Svět se podle hlavy státu nachází v éře, kdy hrozby nejsou ani statické, ani předvídatelné. Země musí být lépe připraveny na hrozby konvenční a vojenské, kybernetické, na dezinformační kampaně či na strategie zaměřené na destabilizaci společnosti. „Naše odpověď musí být pohotová, rozhodná a společná. Abychom ubránili naše hodnoty a naši bezpečnost, Evropa musí do obrany investovat více a lépe,“ řekl prezident.
Podle Pavla je důležitá lepší vojenská koordinace a silnější technologická spolupráce. Interoperabilita, tedy schopnost společného působení, napříč Severoatlantickou aliancí (NATO) je nezbytná, míní. Vlády států by podle něj měly být aktivní v zefektivnění akvizic a v podpoře bližší spolupráce mezi národními obrannými průmysly. Evropská unie má vědecký, ekonomický i průmyslový potenciál, chybí jí ale takový způsob uvažování, podotkl Pavel.
Demokracie po celém světě musí podle hlavy státu prohloubit spolupráci v bezpečnosti, obchodu, vědě a výzkumu či v technologickém vývoji. S ruskou agresí proti Ukrajině se evropské bezpečnostní prostředí změnilo nejvíc od druhé světové války, míní. Nejedná se o regionální konflikt, ale o válku, která tvaruje současný i budoucí mezinárodní řád, řekl Pavel. „Není to jen boj o ukrajinskou budoucnost, ale o principy, které tvoří základy naší aliance, včetně principů suverenity a územní celistvosti,“ uvedl. Vyzval k další podpoře napadené země.
„Válka na Ukrajině nám připomíná, že evropská bezpečnost nemůže být brána za jistou jen skrze samotnou existenci NATO. Podtrhuje urgentní potřebu přizpůsobit se této nové a komplexní skutečnosti,“ řekl. Posílení východního křídla NATO podle něj musí být prioritou.
Role Spojených států zůstává zásadní pro zachování globální stability, udržení silného transatlantického pouta je nutností, řekl také Pavel. „Jen společně můžeme čelit rostoucím hrozbám od autokratických režimů,“ uvedl a zmínil Rusko, Čínu, Severní Koreu nebo Írán.
Pojďme udělat na Ukrajině obdobu Marshallova plánu, vyzval Pavel ve Švýcarsku
