Fiasko prezidenta Pavla v Senátu: Jeho kandidát na ústavního soudce dostal jen 23 hlasů

Prezident Pavel následně na sociální síti X uvedl, že rozhodnutí Senátu respektuje.

„Důvody, proč doktora Simona považuji za kvalitního kandidáta, jsem senátorům sdělil na plénu horní komory. Senátoři rozhodli jinak, splnili tak svou ústavní roli. I nadále budu na uvolněná místa v Ústavním soudu hledat nejvhodnější kandidáty,“ uvedla hlava státu.

Pavel ve středu ještě před hlasováním, stejně jako u svých minulých návrhů, dorazil do Senátu podpořit svého nominanta a vysvětlil senátorům, proč jej navrhuje na post ústavního soudce.

„Již několikrát jsem zdůraznil, že chci postupně navrhovat takové kandidáty, aby byla výsledná podoba Ústavního soudu co nejpestřejší a aby v něm zasedly silné osobnosti s různými odbornými a osobnostními profily,“ řekl na plénu Senátu prezident.

„Doktor Simon se do těchto mých představ vejde. Je soudcem, který již 13 let soudí na Nejvyšším soudu. Byl bych rád, aby na Ústavní soud přišel civilní soudce z této nejvyšší soudní instituce. Hledal jsem osobnost s přesahem, v jeho případě je to jeho kvalifikovaný zájem o lidská práva,“ dodal.

ÚS by podle prezidenta měl být složen z tzv. zdrženlivých a aktivistických soudců. Simona považuje spíše za zdrženlivého.

„Mým cílem je najít rovnováhu. Doktora Simona jsem vybral i proto, že jde spíše o soudce zdrženlivého. Po takových soudcích je dlouhodobá poptávka mezi těmi, kteří ÚS přisuzují ambici stát se tzv. třetí parlamentní komorou,“ uvedl Pavel.

„Současně však působení Simona ve štrasburském lidskoprávním tribunálu rozhodně naznačuje, že není formalistou omezujícím se na mechanické převyprávění právní úpravy. Je soudcem, který důsledněji respektuje vůli zákonodárců. Jako takový je podle mě potřebnou součástí postupně obsazovaného pestrého ÚS,“ doplnila hlava státu.

Pavel se taktéž pozastavil nad tím, co vede média k velmi podrobnému lustrování navržených kandidátů na soudce.

„Opakovaně jsme svědky toho, že kandidáti jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím. A to dokonce detailněji než při některých skutečně kontroverzních kandidátech mých předchůdců,“ podotkl prezident.

„Za nejdůležitější považuji otázku, kde je hranice veřejného zájmu. Kde je hranice, která nám umožní důkladně ověřit předpoklady kandidátů a na druhé straně nepovede k tomu, že se kvalitní a slušní právníci začnou nominací obávat a raději je nepřijmou,“ dodal.

Simon v minulých týdnech, jako první prezidentův nominant, neprošel ve dvou senátních výborech. V ústavně-právním výboru přesvědčil pouze tři z celkových osmi senátorů, že je vhodným kandidátem na ústavního soudce.

Ve výboru pro školství a lidská práva získal pouze jediný hlas z pěti. Jednotlivé senátorské kluby, na nichž se následně Simon představil, jeho vystoupení hodnotí různě.

Senátorům byly trnem v oku jeho postoje ke kompenzacím za škody způsobené státem, jeho rozsudky, které později zrušil Ústavní soud, či jeho podnikání. Do 18. května letošního roku byl veden také jako společník firem Bodhidharma online a Umění energie.

Podnikání přitom soudcům zákon zakazuje, mohou spravovat pouze svůj majetek a dědictví. Kontroverze budí i jeho kurzy čínského cvičení a web, na kterém rozdával i „lékařské rady“, například mužům doporučoval, aby méně ejakulovali.

„Zásadní rolí Ústavního soudu je být záchrannou brzdou ve chvílích, kdy ostatní orgány veřejné moci selžou v ochraně základních práv a svobod,“ požádal na plénu senátory o podporu sám Simon.

„Proto je podle mě třeba, aby jeho soudkyněmi a soudci byly silné osobnosti s jasnými názory, bez ohledu na to, zda jde o názory populární, se zkušenostmi z České republiky i zahraničí, hodnotově ukotvené a připravené odolávat tlaku a kritice. Domnívám se, že jsem svou dosavadní kariérou prokázal, že jsem takovým člověkem,“ dodal s tím, že současně odmítl kritiku a opět se pokusil jednotlivé věci vysvětlit.

Simon se před dvěma týdny k výhradám senátorů pro Právo vyjádřil tak, že je podle něj normální, že Ústavní soud a Nejvyšší soud mají na právní otázky různé názory.

„Při řešení složitých otázek vedou mezi sebou dialog, ve kterém se prosadí názor toho, kdo má ve věci poslední slovo. Je-li jím Ústavní soud, prosadí se jeho názor, aniž by to znamenalo, že by názory nižších soudů byly nutně chybné v tom smyslu, že by nebyly hájitelné,“ uvedl.

„Mým úkolem jako soudce je pečlivě vážit oba uvedené zájmy a na základě zákonné úpravy a hodnot vlastních našemu právnímu řádu najít v každém jednotlivém případě jejich správnou rovnováhu. V tom se liší náš pohled od pohledu soudců Ústavního soudu, kteří zákonnou úpravou vázáni nejsou,“ dodal.

Simon absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2001 byl soudcem plzeňského krajského soudu, poté působil jako předseda senátu Okresního soudu v Chebu.

Od roku 2010 je pak soudcem Nejvyššího soudu, později se stal předsedou senátu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Současně je Simon soudcem zvláštního senátu zřízeného podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Simon se věnuje i pedagogické činnosti, je lektorem pro oblast evropského civilního procesu. Přednáší na Akademii evropského práva v německém Trevíru či na Justiční akademii ČR.

Prezident Pavel už jmenoval ústavními soudci pětici nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se nominace na ústavního soudce vzdal v souvislosti s tlakem ohledně jeho působení v justici před listopadem 1989.