Článek
„Pro ČR by to znamenalo něco kolem tří procent a myslím, že vláda celkem realisticky počítá s tím, že v horizontu do roku 2030 by skutečně mohly obranné výdaje vzrůst k této částce,“ řekl Pavel v ČRo.
Podle něj by se ale debata ohledně výdajů na obranu neměla „utápět“ v procentech, ale řeč by měla být o konkrétních potřebách.
„Musíme se bavit o věcné stránce, co za těmi čísly stojí. Jaký počet a jak dobře připravených jednotek, v jaké míře pohotovosti, kolik letadel, lodí, protiletadlových systému musíme mít, abychom se ubránili hrozbám, které jsme identifikovali. Musí to být na základě zdůvodněných potřeb,“ poznamenal.
Arktida je strategický zájem Ruské federace, reaguje Kreml na Trumpovy sny o Grónsku
Letos vláda navýšila výdaje na obranu na dvě procenta HDP, konkrétně na 160 miliard korun, což je závazek vyplývající z členství v NATO.
Prezident se vyjádřil i k Trumpovým výrokům ohledně územních ambicí USA. Podle něj by se zatím neměly brát příliš vážně.
„Moje první, rychlá reakce by asi byla: Zachovejme klid. Donald Trump už ve svém prvním období střílel takové pokusné výstřely a pak očekával reakci,“ poznamenal Pavel s tím, že na základě toho pak Trump přizpůsoboval znění svých konkrétních politik.
Podle českého prezidenta je nyní Trump v jakémsi „chráněném období, kdy může testovat, jak budou jednotlivé státy reagovat na některá jeho prohlášení“.
„Myslím, že bychom je neměli úplně smáznout, mávnout nad nimi rukou, protože to jsou vyjádření zvoleného prezidenta, ale počkejme si, až bude inaugurován, jak bude vypadat jeho administrativa a jak budou formulovat konkrétní politiky. A teprve potom se můžeme vážně bavit, jak na případná prohlášení reagovat,“ dodal.
Válka na Ukrajině hned tak neskončí. Trumpových 24 hodin bylo jen heslo
Pokud by měl brát Trumpovy výroky o připojení Kanady, Panamy či Grónska k USA vážně, bude třeba se upínat k mezinárodním smlouvám, které zaručují suverenitu jednotlivých zemí a nedotknutelnost státních hranic. „Pokud dochází ke změnám hranic, vždy na základě jednání a v souladu s pravidly,“ poznamenal.
Připustil, že Grónsko by se mohlo Američanům hodit. „Z hlediska bezpečnosti i ekonomiky tomu rozumím. Grónsko je skutečně strategickým územím, na poloviční cestě mezi USA a Evropou, největší základnou v severním Atlantiku a zdrojem nerostných surovin. Ale je ve správě Dánska, požívá velkou míru autonomie, a jakékoli změny musí vyplývat z vůle obyvatel Grónska a také Dánska,“ uvedl.
Podle Pavla by Trumpova inaugurace mohla být mezníkem pro konflikt na Ukrajině. Může být „symbolickým předělem pro Putina i pro Čínu“, řekl s tím, že asijská velmoc bude jistě součástí jednání o příměří.
Trumpovo prezidentství může přinést pozitivní efekt. „Napřed říkal, že to sám vyřeší, teď říká, že se to během půl roku může podařit. Ten návrh nemusí být ideální, ale když bude jakýkoli návrh, bude to lepší, než co je teď,“ uzavřel Pavel s tím, že obě strany konfliktu i jejich podporovatelé jsou už válkou unaveni.
FOTO: Prezident Pavel je na Dakaru ve svém živlu
