Pavel: Do NATO by mohla vstoupit i okupovaná Ukrajina

„Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl prezident v rozhovoru pro Novinky a Právo.

Pro takový krok vidí precedens i v historii. „Podívejme se třeba na Německo. Došlo k rozdělení Německa, které nebylo akceptováno všemi západními státy, a přestože část Německa byla okupovaná Sovětským svazem, tak Německo, tedy ten zbytek byl přijat do NATO, a to už v roce 1955. Takže si myslím, že je tady jak technicky, tak právně řešení, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, aniž by se tím dostalo NATO do konfliktu s Ruskou federací,“ uvedl.

Ke kroku by se podle Petra Pavla mohlo přistoupit poté, co si obě strany uvědomí, že nelze ve válce pokračovat dál, a začnou spolu jednat. Výrazně by k tomu měly přispět i světové velmoci, Spojené státy, Čína i Evropská unie.

„Pokud dojde k nějakým mírovým jednáním, tak velmi pravděpodobně se budeme bavit o tom, že Rusko bude dlouhodobě okupovat část ukrajinského území, a z pohledu demokratických zemí, které se hlásí k respektování mezinárodního práva a Charty OSN, by mělo tedy dojít k tomu, že budeme respektovat dohodu mezi válčícími stranami, ale nebudeme akceptovat změnu mezinárodních hranic na základě agrese,“ dodal prezident.

Demokratické země by podle něj tedy měly Ruskem okupovaná území považovat pouze za dočasně okupovaná, a to při obnovení suverenity Ukrajiny nad územím, nad kterým drží kontrolu.

Bezpečnostní expert Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity v Praze vidí ve scénáři, jak jej nastínila hlava státu, trhliny. „Pro vstup do NATO musíte mít vyřešené přeshraniční vztahy, nesmí probíhat válečný konflikt. Čistě teoreticky by to možné bylo, pokud by to schválily všechny členské státy NATO. A to je velká otázka, zda by to všechny státy odsouhlasily. Velmi o tom pochybuji bez ohledu na to, kde by ta hranice byla,“ řekl Novinkám.

Souhlasí však s tím, že válka na Ukrajině se zatím nevyvíjí tak, že by bylo možné čekat v brzké době vítězství jedné či druhé strany konfliktu. „Je pravděpodobný scénář, že Ukrajina neosvobodí všechno, ale zároveň nepadne celá. A od toho se bude odvíjet další složité mírové jednání, ve kterém by Ukrajina mohla obětovat nějaké své území,“ dodal.

Válka na Ukrajině trvá už 2,5 roku. V současné době se však neodehrává pouze na jejím území, ale i v ruské Kurské oblasti, kam pronikly ukrajinské jednotky. Podle Pavla se tím Ukrajina snaží získat lepší pozici pro případná jednání o míru.