Článek
„Záležitost Pražského hradu mi leží velmi na srdci. Nabude-li to vážných obrysů, tak určitě neřeknu, že s tím nechci mít nic společného, naopak,“ řekl Právu Pleskot s tím, že to vnímá i jako určitou službu.
S novým prezidentem podle architektových slov hodnotově souznějí, čímž si vysvětluje i zájem Pavlova týmu o jeho práci. Veřejně Pleskot například kritizoval zavírání Hradu za působení prezidentů Václava Klause nebo Miloše Zemana. „Prohlašoval jsem veřejně, že je to hanebnost, a myslím si, že by měl Pražský hrad sloužit všem a měl by se otevírat,“ dodal.
Třeba areál Jeleního příkopu, za jehož podobou stojí právě Pleskot, se lidem zpřístupnil jen při zvláštních příležitostech. Jinak byl kvůli opravám zavřený.
Představu o tom, která zanedbaná místa v areálu Hradu by se mohla lépe využít, architekt už má, konkrétní ale nebyl. Podotkl také, že na Hradě není v současnosti nikdo, kdo by se o tamní architekturu naplno staral.
Pavel k budoucí spolupráci řekl: „Předběžná debata o proměnách Pražského hradu proběhla a jsem moc rád, že pan architekt Pleskot vůli spolupracovat má. O konkrétních projektech jsme se zatím bavili jen velice obecně, jeden se týká právě areálu Pražského hradu.“
Rád by během svého pětiletého mandátu podpořil i „některé odvážnější architektonické projekty“, jak řekl pro Radiožurnál. Česká republika má podle něj světu co nabídnout, ať už jde o uznávané odborníky, nebo unikátní stavby.
Změnil Jelení příkop či vítkovický areál
Architekt Pleskot by chtěl, aby se Hrad stal místem setkávání a kulatých stolů. „Aby Pražský hrad nebyl sídlem monarchy nebo sídlem spiklenecké skupiny, tak jako to bylo v poslední době,“ dodal.
Uvažuje o zapojení určitých částí do veřejného prostoru tak, aby „prostor vzbuzoval zájem do něj vstoupit, něco tam za určitých podmínek vykonávat“.
Architekt původem z Písku patří k předním tvářím české architektonické scény. Spojován je často s transformací průmyslových objektů v Ostravě, zejména v oblasti Dolních Vítkovic, kterým dal nový život a moderní využití.
Podílel se na nevšedních proměnách rodinných domů a vil v Praze nebo v Litomyšli, kde rekonstruoval mimo jiné i zámecký pivovar. V rodném Písku navrhl neobvykle zalomenou lávku připomínající dva protínající se šípy přes řeku Otavu.
Začátkem tisíciletí spolupracoval s prezidentem Václavem Havlem, na což vzpomíná jako na období otevírání a spojování. To vidí i u Pavla. Je také autorem rekonstrukce Jeleního příkopu na Pražském hradě, včetně propojení jeho horní a dolní části tunelem pod Prašným mostem.
Jeho rukopis nese i malá kaple v Poslanecké sněmovně, otevřená před sedmi lety. Vznikla ve Šternberském paláci z bývalé šatny.
