Článek
Mašínovci při svém útěku za železnou oponu celkově zabili podle dobových pramenů sedm lidí, a to jak na našem území, tak v NDR.
„Rozhodli jsme se po roce 1949, že něco začněme dělat. Roznášet letáky nemělo význam, protože jen za to byl trest deset let,“ uvedl Paumer. „Tak lepší bylo začít s něčím více výrazným, třeba někoho zastřelit. A když vás chytnou, tak ta druhá strana je o jednoho člověka, o jednoho komunistu slabší,“ sdělil Paumer s tím, že na věc nahlíží z vojenského hlediska.
"V našem případě nepřítel byl tito dva policisté. Nezapomeňte, že do toho šli dobrovolně. Přísahali, že do poslední kapky krve budou bránit socialistický režim,“ bránil Paumer zabití dvou strážmistrů tehdejšího Sboru národní bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou a Čelákovicích.
Člen skupiny bratří Mašínů také odůvodňoval to, že za použití násilí v 50. letech získali peníze a zbraně. „Musíte mít peníze a musíte mít zbraně, bez toho se nedá dělat ani ň,“ prohlásil Paumer.
Mašínovská skupina přepadla 2. srpna 1952 vůz továrny Kovolis, vezoucí peníze na výplaty. Při útoku, jehož cílem bylo získat právě finance, byl zastřelen účetní Josef Rošický. Paumer ve čtvrtek tvrdil, že Rošický nebyl zastřelen úmyslně. Výstřel prý padl při zápase. „On se vlastně sám zastřelil,“ prohlásil Paumer, který ovšem nebyl přepadení vozu s výplatami osobně přítomen.
