Článek
„Začalo to jako příběh normálního, chytrého kluka. Chodil do školy, měl spoustu zájmů, kamarádů. Byl trochu nesmělý, ale dokázal si své přátelé najít. Pak ale začal mít problémy s pohybem,“ popsal začátek Tomášových patálií jeho otec Petr Procházka.
Mozkový kmen je zásadní pro základní životní funkce, jako jsou koordinace těla, dýchání nebo funkce srdce.
„V první chvíli vám vůbec nedochází, co to znamená, protože nevíte, co to může způsobit. Hodně rychle se ale začnete propadat do paniky,“ vylíčil pocity rodičů Tomášův otec.
Kvůli nádoru musel Tomáš na operaci. Po té první se jeho stav výrazně zhoršil. „Padal do kómatu a řešilo se, jestli bude nutná okamžitá reoperace. Podle doktorů ale není tento typ nádoru běžný, takže s ním nejsou velké zkušenosti,“ vysvětlil otec.
Když se stav chlapce stabilizoval, čekala ho druhá operace, po které zůstal úplně nehybný. V léčbě ale musel pokračovat, čekalo ho ještě několik cyklů chemoterapie a ozařování.
„Učil se při tom znovu mluvit, jíst, psát,“ popisuje Tomášova maminka Jindřiška Procházková, která zůstala trvale doma, aby se o syna mohla starat.
Do života se vrací s vozíkem
„Samozřejmě výhledově vám nikdo neřekne, jaký stav je konečný, jestli se to bude zlepšovat nebo ne. Ale Tomík se ukázal jako neskutečný bojovník,“ doplnil manželku Petr Procházka.
„Když jsme zjistili, že může hýbat rukama, nohama, že se prostě usměje, usměje se tím způsobem, který známe, tak jsme věděli, že je to on, že to není úplně ztracené,“ zavzpomínal.
Nyní se Tomáš postupně snaží o návrat do normálního života. Za pomoci doktorů i rodičů se učí znovu hýbat, mluvit i chodit. Stále ho ale čeká dlouhá cesta.
„Levou polovinu těla necítím povrchově. Nepoznám teplo, chlad, jestli se mě někdo dotýká nebo ne,“ popisuje své problémy chlapec.
Právě vlivem necitlivosti levé poloviny těla není zatím Tomáš schopný udržet rovnováhu. Od operace má navíc dvojité vidění, které snaze o koordinovaný pohyb neprospívá.
„Je to strašně moc věcí najednou, které způsobují, že je odkázaný na vozík. To tělo se vzpamatovává hrozně pomalinku,“ vylíčila matka Tomášovy potíže.
Přídavný pohon by dal Tomáškovi soběstačnost
Jak bude chlapcovo zotavování probíhat dál, lze jen odhadovat. „Zjistili jsme, že psychika je při léčbě strašně důležitá. Máme ale takové různé nápady, co bychom mohli dělat, aby se ta jeho dušička vrátila zpátky do pohody,“ popisuje tatínek Petr.
I proto by si Procházkovi přáli pořídit svému synovi přídavný pohon k mechanickému vozíku. Ten by mu umožnil třeba jezdit na výlety nebo pohybovat se samostatně.
Já bych chtěl ten motor hlavně proto, abych mámě usnadnil práci, aby mě nemusela všude tak tlačit.
Podle pojišťovny nemá Tomáš na pohon nárok. Jeho učitelka Anna Salátová se proto rozhodla přihlásit jeho příběh do charitativního projekt Patron dětí, jehož smyslem je pořádat veřejné sbírky pro pomoc dětem.
„Díky pohonu by Tomáš mohl konečně sám dorazit do školy, kde mu jeho spolužačka Alžběta drží místo v lavici,“ říká učitelka Salátová.
„Já bych chtěl ten motor hlavně proto, abych mámě usnadnil práci, aby mě nemusela všude tak tlačit. A mně to dodá pocit samostatnosti,“ říká se slzami v očích Tomáš.
Rodiče naproti tomu vidí především to, jaký přínos by měl motor pro jejich syna. „Plánujeme, že by to pro nás byla taková pomůcka, jako jedna z mnoha, které Tomíkovi pomůžou vrátit se do normálního života. Věříme, že to nebudeme potřebovat navždycky,” poznamenal Petr Procházka.
„A samozřejmě v okamžiku, kdy nebude potřeba, tak bychom ho posunuli někomu dalšímu, kdo by ho využil,” dodal.
Přídavný pohon k mechanickému vozíku stojí 46 990 korun. Pokud byste chtěli rodině pomoct, přispět můžete na stránkách Patrona dětí.