Hlavní obsah

Patnácti senátorům osladí odchod statisíce

Právo, ada, nig
Praha

Celkem patnáct senátorů, kteří buď svůj mandát už neobhajovali, anebo neprošli voličským sítem, nemusí mít obavy o svou finanční situaci. Podle zákona totiž mají nárok na odchodné. Nejvyšší sumu, 660 000 korun hrubého, dostane první místopředseda komory Přemysl Sobotka (ODS). Další místopředseda Zdeněk Škromach (ČSSD) dostane 626 500 korun hrubého.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Končící místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD)

Článek

Nejméně si do civilu odnese Ivana Cabrnochová (SZ), která v horní komoře působila pouze dva roky, takže má nárok na tři platy, celkem 197 100 korun. Jako jediná mezi patnáctkou končících senátorů neměla žádnou funkci s příplatkem, a tudíž se jí odchodné počítá ze základního platu zákonodárce, což letos činí 65 700 korun hrubého.

Odcházející senátoři skončí až 23. října, kdy završí svůj šestiletý mandát, dokdy musí stihnout schválit některé zákony ze Sněmovny. Mezi nimi zákon o střetu zájmů, zvaný Antibabiš.

Noví senátoři mandát už o víkendu získali volbou, ale nemohou ho zatím vykonávat, a to až do složení slibu. Ustavující schůze horní komory se má sejít ve druhé polovině listopadu. Od soboty nicméně požívají všech výhod spojených s výkonem funkce. Tedy mají nárok na plat a náhrady, vztahuje se na ně také imunita. Až do listopadu tedy má Senát místo 81 členů 93 senátorů.

 Souboj o funkce

Už nyní se partaje hlásí o funkce ve vedení komory. Ty se obměňují každé dva roky, stejně jako funkce ve výborech a dalších senátních orgánech. Post předsedy chce obhájit Milan Štěch, jehož sociální demokracie sice výrazně oslabila, ale i tak zůstává její klub nejsilnější.

„Pokud mě klub navrhne, jsem připraven se ucházet o důvěru senátorek a senátorů. Záleží ale na plénu Senátu, zda by takový návrh podpořilo,“ nechal se Štěch slyšet už v sobotu.

Místopředsednické křeslo by rádi obsadili lidovci, kteří se stali druhou nejpočetnější frakcí. O místo ve vedení komory se hlásí i Starostové a nezávislí, jejichž klub obsadil třetí místo.

„Politická funkce není kořist, ale prostředek k tomu, abychom mohli prosazovat náš program. I z toho důvodu budeme chtít, abychom měli poměrné zastoupení v Senátu. Jestli dobře počítám, tak bychom měli mít nárok na prvního místopředsedu,“ řekl dosavadní šéf lidovecké frakce Petr Šilar.

Po sečtení hlasů také předseda STAN Petr Gazdík oznámil: „Určitě bychom rádi promluvili do vedení Senátu. Ten počet nás k tomu opravňuje.“ Protože počet místopředsedů Senátu se v posledních obdobích ustálil na čtyřech, může se o funkce strhnout bitka, pokud by se senátoři nerozhodli rozšířit počet funkcionářů, což by se ale voličům, kteří Senát nemají v oblibě, nejspíš nelíbilo.

Jasné zatím není, zda se o post budou ucházet babišovci a občanští demokraté. Šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že o funkcích nechce spekulovat. „Vůbec jsem o tom nepřemýšlel, je to na našich lidech, jak se domluví mezi sebou a jaká bude situace v Senátu,“ prohlásil. Nicméně místopředseda hnutí Jan Volný by rád pro hnutí jedno místopředsednické křeslo získal. „Předpokládám, že náš klub se usnese, že bude usilovat, abychom měli místopředsedu,“ řekl.

Výběr článků

Načítám