Patnáct let od povodní: zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť

Škody, které jen v této části města velká voda zanechala, se odhadovaly na 7,5 miliardy korun. To byla celá desetina všech škod, které povodně v roce 2002 po celé republice napáchaly.

Dříve dělnickou čtvrť, postavenou na písku, bahně a dalších vltavských náplavách, velká voda v srpnu 2002 zasáhla nejvíc z celé Prahy. Zřítilo se 25 domů, desítky obyvatel se musely vystěhovat. Obnova městské části stála karlínskou pokladnu stovky miliónů korun. Škody ale záhy vyvážily miliardové investice.

„Do Karlína to přineslo život, přišly investice, investoři se předhánějí. Navíc se zachovala atmosféra, spousta továrních objektů se přeměnila k nepoznání,“ raduje se architekt Pavel Kocych.

Starý Karlín se dočkal hlavně četných rekonstrukcí původní zástavby. Mezi Vltavou a Rohanským nábřežím pak vyrostlo množství moderních budov, například projekt River City Praha či architektonicky ceněný objekt Main Point Karlin.

Největší měrou se zkáza projevila nejspíš v Křižíkově ulici, kde se dodnes staví a projektuje. Samovolně se tu zřítily hned tři domy. Developeři ale investují do revitalizace objektů velké peníze. Podle architekta je vždy lepší objekty revitalizovat než bourat, protože je dobré stavět na tom, co vytvořili předkové. Příkladem může být objekt Kotelna. Původní komín je zachován, ale vnitřky i fasáda jsou nové.

Voda v srpnu 2002 přišla rychle, zatopila metro a v ulicích mezi domy dosahovala až do úrovně prvního patra. Lidé se museli dopravovat na loďkách, zachraňovali se přes okna. Některé domy se zřítily samy, mnoho dalších, které voda neshodila rovnou, muselo být později strženo, protože u nich znalci konstatovali poškozenou statiku.

„Karlín je relativně mladá čtvrt, založená v roce 1818 v oblasti za pražskými hradbami, a má své specifikum, protože je to část říční nivy Vltavy,” uvádí Kocych.

„V okamžiku, kdy se dělala urbanizace historické části Prahy a vznikla Pařížská ulice, zbytky tehdy židovského města se vyvezly za hradby Prahy právě do oblasti dnešního Karlína. To znamená, že podloží Karlína bylo hodně nepevné. Nikdy nebylo zatopeno – ani při povodních v 18. a 19. století – a kvůli tomu došlo k sesuvům a stalo se to, že se v Karlíně zřítilo několik objektů,“ vysvětlil architekt.

Povodeň si Kocych osobně pamatuje. „Hladiny sahaly různě. Samozřejmě bylo krásně vidět, jak jsou uloženy vrstevnice tady v Karlíně, protože v úrovni u metra na Florenci voda sahala do úrovně silnice. Jsou tam zaznamenané známky, kde voda kulminovala v okamžiku, kdy se zalilo metro. V těchto místech jsme řádově o tři metry níž, takže tady voda sahala až po úroveň rozhraní mezi přízemím a prvním patrem,“ vysvětlil Kocych.

Když Vltava kulminovala, průtok vody dosahoval kolem 5200 až 5300 kubíků za sekundu. Pro představu to je, jako kdybyste přes Prahu za sekundu pustili například čtyři padesátimetrové podolské bazény.

Vltava má v normálním průtoku kolem 150 kubíků, takže to je přibližně pětatřicetinásobek.