Článek
„Mnohé z pátečních bouřkových buněk byly už podle fotografií supercelami, a to naprosto učebnicovými. To potvrzují i data z radarů, podle kterých mělo znaky supercel 15 buněk v ČR a blízkém okolí. Můžeme tak hovořit o hromadném výskytu supercel. Podobná situace se vyskytla loni 16. června, kdy přinesla četná krupobití, zejména do středních Čech,” uvedl ČHMÚ na svém Facebooku.
Podle meteorologů však není tento jev v ČR nijak výjimečný. „Jak ukazují zejména poslední roky, kdy je k dispozici dvojice nových meteorologických radarů a také nové možnosti zobrazování dat, supercely u nás zas až takovou výjimkou nebudou,” uvedli.
Ročně se v ČR vyskytne až několik desítek supercel, vysoký počet meteorologové zaznamenali například letos 22. června.
Pomoc od lovců bouřek
Velkou měrou ke zjištění o posledních bouřích přispěly i aktivity mnoha lovců bouřek, kterých v ČR v posledních letech přibývá. Každoročně se k meteorologům dostanou stovky pozorování od lidí přímo z terénu nebo jejich bydliště.
„V pátek se těchto pozorování sešlo opravdu hodně a šlo mnohdy o opravdu ukázkové snímky supercel, ale i velkých krup, jež z nich vypadly,” popsali.
Ani dnes to nevypadá na příliš klidný den...
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne 8. červenec 2017
Sobotní příspěvek na Facebooku ČHMÚ
Tornádo na Třinecku?
Při procházení starších radarových dat meteorologové natrefili na podobné situace například před 15 až 20 lety.
„Dlouho zde panovala zažitá představa, že supercelární bouře se zde nevyskytují anebo jsou naprostou raritou. Po roce 2001, kdy koncem května supercely přinesly několik tornád do Posázaví a i Polabí, se situace začala pomalu měnit,” vysvětlili.
Výskyt tornáda u nás ale v pátek prokázán nebyl. Zpozorováno bylo na jihozápadě Polska, asi 35 kilometrů od Krnova. Odborníci v té souvislosti poukázali na „poměrně zajímavé škody” způsobené počasím v pátek večer v Třinci-Oldřichovicích. Šlo o utržené krovy a střechy či stromy vyvrácené v pásu širokém pouze tři až čtyři metry. ČT v sobotu informovala, že jev postihl jen tři domy.
Často je doprovází krupobití
Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super- značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů. Jde o bouři tvořenou jedinou dominantní konvektivní buňkou, jejíž značná část rotuje podle své vertikální osy.
Bouře velmi často doprovází intenzivní krupobití. Rekordní průměry krup, které dokážou vytvořit, jsou až přes 15 centimetrů. Ty páteční měly tři až čtyři centimetry.
Supercely byly prvně popsány v 60. letech minulého století na základě radarových pozorování v jižní Anglii, kde jedna taková bouře způsobila silné krupobití. Další výzkum se následně soustředil hlavně na území USA, kde jsou supercely původci výskytu silných tornád.