Pátá, šestá, dokonce i sedmá nemoc. Nakažených dětí s vyrážkou výrazně přibylo

„Když se to začne šířit v dětských kolektivech, tak k nám chodí nemocných dětí víc. Bývá to celkem pravidelně a opakuje se to,“ řekla Novinkám Ilona Hülleová, dětská lékařka a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Největší nápor byl podle oslovených lékařů v ordinacích na přelomu března a dubna, byť situace se pochopitelně liší mezi ordinacemi i regiony. „Hlavní vlna nemocných pátou nemocí byla vidět před dvěma, třemi týdny. Teď to pomalu klesá,“ míní Hülleová.

Podobný trend zaznamenal nedávno i praktický dětský lékař z Chlumce nad Cidlinou Štefan Hrunka. „Pátá nemoc se týká hlavně menších dětí. Dlouho tady nebyla a teď se opět více objevuje,“ přiblížil. Měl i případ, kdy nejprve onemocněl rodič a až od něj se nakazilo dítě.

Vysoká nemocnost u dětí, zejména respiračními infekcemi, je znát několik měsíců. Stejně jako epidemiologové ji pediatři přičítají slabší imunitě po dvou letech protiepidemických opatření.

Ačkoliv se poslední týdny řeší hlavně výskyt černého kašle mezi náctiletými, menší děti se potýkají v hojné míře s virovými infekcemi spojenými s vyrážkou na různých částech těla.

Takových případů - odborně exantematických virových infekcí - zaznamenal Státní zdravotní ústav ke konci března už 3656. Loni touto dobou jich bylo pouze 238. Za posledních čtrnáct let se nestalo, že by za první tři měsíce překonaly počty nemocných devět set případů, natož aby se dostaly nad tři tisíce.

Za celý loňský rok eviduje ústav asi 1500 lidí, kteří měli příušnice, pátou, šestou nebo třeba sedmou nemoc. Tyto infekce patří do jedné kategorie. Před deseti lety bylo nahlášeno 4900 nemocných, což by letos mohlo být překonáno. Spalničky a zarděnky sleduje ústav samostatně.

Pro všechny vyjmenované choroby platí, že jsou velmi infekční, ale většinou jimi děti projdou bez komplikací. Doprovází je horečka, bolest hlavy nebo svalů a vyrážka. „Můžou u toho být zvýšené teploty a děti mohou být unavené, ale pak to v podstatě spontánně odezní,“ doplnila Hülleová.

Pátou nemoc charakterizují červenofialové fleky na tvářích, tvarem připomínají motýla. O šesté nemoci se mluví jako o „třídenní horečce“, která se týká hlavně dětí do tří let. Vysoké horečky po třech dnech vystřídá růžová krupičková vyrážka na trupu. Sedmá nemoc je známá jako „syndrom nohy, ruky a úst“, projevuje se puchýři na těchto místech a aftami v ústech.

„Vždycky se tato onemocnění léčila podle symptomů. Podávají se léky na horečku. Vyrážka nesvědí, takže jen výjimečně se dávají antihistaminika. Pokud má dítě i bolesti v krku, tak něco na utlumení,“ přiblížila lékařka.

Antibiotika nejsou účinná. Nemoc se přenáší kapénkami. Kritický bývá první až druhý týden od kontaktu s nemocným. Jakmile se objeví vyrážka, pacient by už neměl být infekční.