Článek
Ze stanov by se například dalo vyčíst to, komu by zůstal majetek sdružení, kdyby bylo rozpuštěno. Zda Paroubkové, nebo by bylo převedeno na jinou charitu. Zákon upravující vznik a působení občanských sdružení z roku 1990 je natolik benevolentní, že veškeré utajení umožňuje.
Při vzniku sdružení zakládající členové ministerstvu vnitra pouze odevzdají dvě kopie stanov. Nahlédnout do nich ale nelze. Podle odborníků na neziskové organizace přitom stanovy zpravidla naznačují skutečné záměry sdružení.
Ke stanovám jen přes soud
Právo minulý týden požádalo ministerstvo vnitra (MV) o kopii stanov sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem, které Paroubková založila. Příslušné oddělení MV si vyžádalo písemnou žádost a jeho pracovnice si domluvila s redaktorkou Práva schůzku na úterý.
V pondělí v půl osmé večer však mailem oznámila, že kopii stanov ministerstvo neposkytne. V odůvodnění stálo, že k nahlížení do spisů občanského sdružení se musí "prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků." Podezření, která se v minulých týdnech kolem organizace Zuzany Paroubkové objevila, nestačila.
"Ani kdybyste podali na občanské sdružení trestní oznámení, že je podezíráte z něčeho nekalého, nemůžeme vám stanovy zpřístupnit," řekla Právu Jaroslava Kuracinová z MV. Podle ní je v případě, že sdružení odmítá zveřejnit stanovy, cestou k nim jen soudní spor s organizací.
Sama Paroubková, stejně jako místopředseda sdružení Jaroslav Syrový, nezvedají své mobily a na SMS nereagují.
Obvykle věnují majetek charitě
Stanovy by měly upravovat konec činnosti sdružení, přičemž podle právníků zákon umožňuje v této věci velkou volnost. Může se i stát, že majetek, který sdružení nabude, si na sebe převedou zakladatelé.
Pokud sdružení ukončí činnost z rozhodnutí shromáždění či zakladatelů, je podle zákona možné, aby likvidátor zaplatil případné dluhy a zbylý majetek - kam mohou patřit i domy, peníze na hotovosti a vybavení - se rozdělí mezi zakladatele sdružení, shodně uvádějí například právníci Martin Elger a Iva Pavlíková-Čacká.
U sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem by tak zakladateli, kterým je sama Paroubková, mohl zůstat penzión v Krkonoších, koupený letos sdružením za více než pět miliónů korun.
Seriózní sdružení si podle právníků do stanov často dávají klauzuli: "Po likvidaci občanského sdružení se nejprve uhradí všechny pohledávky. Likvidační zůstatek bude po schválení členským shromážděním poskytnut na účel odpovídající cílům sdružení".
Tím je myšleno, že se majetek věnuje jiným organizacím s podobnými cíli. Zda je podobná formulace i ve stanovách sdružení Paroubkové, zůstává utajeno.
Peníze sdružení i na platy a odměny
Zákon z roku 1990 má i další skuliny, třeba v hospodaření s penězi.
Záleží jen na vedení sdružení, jakou sumu použije na charitu a kolik na své náklady. Členové si tak mohou odhlasovat libovolné mzdy či odměny za svou práci. Podmínkou je, že zisk z činnosti zdaní a zbytek utratí pro účel, pro které bylo sdružení zřízeno. Platy a odměny se do toho počítají. Tento způsob hospodaření neplatí jen v případě, že dostanou státní dotaci nebo peníze z EU.
Paroubková své zdroje peněz neodtajnila, příspěvky dosud známých dárců by ale na pořízení penziónu nestačily. Další sponzoři, zřejmě podstatně vyšších částek, stále zůstávají utajeni. Nad tím se pozastavuje například Zuzana Baudyšová, ředitelka nadace Naše dítě.
"Mně to přijde celé pochybné. Sponzoři jsou na to, že přispívají na charitu, pyšní. My se s nimi třeba domluvíme, zda chtějí mít své logo na našem webu, nebo naopak naše logo ve své výroční zprávě," řekla Právu Baudyšová.
Právě nadace mají proti občanským sdružením daleko tvrdší podmínky. Musejí mimo jiné posílat příslušnému soudu každý rok výroční zprávu. Ani to sdružení nemusejí.
Na zastaralost zákona upravujícího chod občanských sdružení upozorňují odborníci dlouhodobě. Poslanec a daňový expert ODS Michal Doktor již dříve uvedl, že v Česku bylo v roce 2006 na 65 tisíc neziskových organizací, které dohromady odvedly státu na daních 386 miliónů korun. Podle jeho odhadů však vytvořily zisk přes deset miliard korun.