Článek
V případě, že Klaus bude vystupovat v přímém rozporu s politikou vlády, mohou být podle premiéra omezeny jeho zahraniční cesty. Paroubek to řekl ve čtvrtek Novinkám.
Každou zahraniční cestu prezidenta republiky, stejně jako premiéra, schvaluje na návrh ministerstva zahraničí vláda. Ta může podle premiéra zvažovat, v případě pozvání dvou představitelů státu - např. premiéra s prezidentem nebo s ministrem, zda by měl ČR prezentovat právě Klaus.
"Prezident bude dostávat instrukce tak, aby jeho vystoupení byla v souladu se zahraniční politikou státu. A zahraniční politiku určuje vláda," opakovaně vzkázal Paroubek prezidentovi.
"Pokud prezident nebude vystupovat v rámci těchto směrnic, na některé zahraniční cesty prostě nebude moci jezdit," dodal Paroubek.
Jak dále Paroubek informoval Novinky, s prezidentem Klausem se hodlá na toto téma sejít k rozhovoru. "Minulý týden jsme se dohodli, že se sejdeme. Pohovoříme si osobně, nechci takovou věc řešit vzkazy přes mluvčí či podobně," dodal premiér.
Hrad: ať si Paroubek přečte ústavu
Mluvčí Hradu Petr Hájek se proti Paroubkovým výrokům ohradil. "Opakovaně sděluji, že by bylo dobré, kdyby si pan premiér pozorně prostudoval Ústavu České republiky. S interpretací, kterou provádí, není možné souhlasit a zásadně ji odmítám," sdělil Novinkám Hájek.
Prezident podle něj pozve začátkem příštího týdne premiéra ke schůzce, kde by si tyto otázky měli vyjasnit.
Služebník státu
Podle Paroubka je prezident stejným služebníkem státu jako kdokoli jiný z vládních úředníků.
Paroubek kritizoval Klausovu zahraniční politiku už v britském deníku Financial Times. Český premiér v rozhovoru řekl, že prezident jako nepřímo zvolená hlava státu bez výkonné moci překračuje své ústavní postavení, když vystupuje v zahraničí proti návrhu evropské ústavy.
| Co říká Ústava ČR |
| Hlava třetí, Moc výkonná |
| Prezident republiky |
| Článek 54 |
| (1) Prezident republiky je hlavou státu. |
| Článek 63 |
| (1) Prezident republiky |
| a) zastupuje stát navenek, |
| b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy. |
| (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. |
| Článek 64 |
| (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. |
| Vláda |
| Článek 67 |
| (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. |
| Celý text Ústavy ČR |
Pavlíček: role prezidenta za Klause posílila
Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je přesvědčen, že zahraniční politika státu, kterou formuluje vláda, má být jednotná. Od konce prezidentství Václava Havla však posilovala v zahraniční politice i pozice prezidenta, upozornil.
"Převážit by měla vláda, ale ani Havel to nerespektoval," řekl ČTK. Jako příklad uvedl válku v Iráku v roce 2003, před jejímž vypuknutím tehdejší prezident společně s dalšími sedmi státníky podepsal článek vyzývající Evropu k podpoře amerického úsilí odzbrojit Irák. "Ten průlom tak byl už v minulosti," dodal profesor.
ODS: bláznivé, neskutečné, neuvěřitelé...
Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová považuje vládní směrnice, podle nichž by se měl prezident v zahraničí řídit, za naprosto "bláznivý a nepřijatelný" nápad. "Prezident má z ústavy právo spoluvytvářet zahraniční politiku. Není to premiér, který bude ukládat prezidentovi domácí vězení nebo zakazovat mu mluvit k určitým tématům," uvedla. [celá zpráva]
Spory mezi prezidenty a vládami v zahr. politice:
- září 1993 - Spor mezi prezidentem Václavem Havlem a premiérem Václavem Klausem ohledně návštěvy britského spisovatele Salmana Rushdieho, odsouzeného k smrti íránskými fundamentalisty. Klaus označil setkání Havla s Rushdiem za prezidentovu soukromou záležitost, o níž nebyl informován.
- duben 1999 - Prezident Havel kritizoval vládu Miloše Zemana (ČSSD) za to, že poškozuje ČR, když její členové zpochybňují případnou účast českých vojáků ve vojenských operacích NATO v Jugoslávii. Vláda naopak později nesouhlasila s Havlovou návštěvou jihosrbské provincie Kosovo.
- leden 2003 - Ministerstvo zahraničí zdrženlivě reagovalo na podpis prezidenta Václava Havla pod otevřený dopis podporující postoj USA k Iráku. Ve svém stanovisku uvedlo, že rozhodnutí Havla je výrazem jeho osobního postoje. Pod článek vyzývající Evropu k podpoře amerického úsilí odzbrojit Irák své podpisy vedle Havla připojilo ještě sedm premiérů, Havel byl mezi osmi státníky jediný prezident.
- duben 2003 - Spor mezi vládou a prezidentem Klausem ohledně kompetencí ve sféře zahraniční politiky. Vláda a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) nesouhlasili s některými výroky Václava Klause na adresu EU. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) k tomu řekl: ".. prezident je ze své činnosti z principu neodpovědný. Zahraniční politiku formuluje vláda."
- květen 2005 - Vyhrocení sporu mezi vládou a prezidentem v otázce evropské ústavy, kterou Klaus jednoznačně odmítá. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) prezidenta kritizoval za to, že údajně překračuje své kompetence, a pohrozil mu omezením zahraničních cest, nebude-li vystupovat v souladu se záměry vlády.