Článek
Poslanecká sněmovna v pátek nedokázala pro odpor opozice plán na vyslání vojáků do zahraničí v příštím roce schválit. Vládní ODS proto tvrdě kritizovala sociální demokraty. Těm se to nelíbí. Stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek v neděli v ČT prohlásil, že pokud se ODS neomluví, budu sociální demokraté opět iniciovat hlasování o nedůvěře vládě. Podle místopředsedy vlády Alexandra Vondry (ODS) se ale není za co omlouvat.
Česká armáda má v Afghánistánu své vojáky na několika místech. Největším kontingentem je Provinční rekonstrukční tým v misi ISAF v provincii Lógar, kde nyní pracuje 415 lidí a vláda plánovala jejich počet navýšit na 645. Přibližně stovka vojáků 601. skupiny speciálních sil válčí na jihu Afghánistánu v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda pod vedením USA s příslušníky hnutí Taliban.
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek o možnosti snížení počtu vojáků a stažení specialistů písemně informoval vedení NATO a ISAF. "Poslal jsem dopis předsedovi vojenského výboru NATO, dále předpokládám, že pošlu dopis i veliteli sil v Evropě generálu (Johnu) Craddockovi, a také informuji o této situaci velitele ISAF v prostoru," řekl Picek ČT.
V lednu vláda musí obnovit jednání s ČSSD
Vondra předpokládá, že vláda v lednu bude muset obnovit jednání s ČSSD, koncem ledna nebo začátkem února svolá mimořádnou schůzi sněmovny, kde by se o novém návrhu mohlo hlasovat. Zaorálek zdůraznil, že chce vidět hlavně politický postoj české vlády k tomu, jak dál postupovat v Afghánistánu, protože čistě vojenské řešení podle něj k ničemu nevede. Řekl, že pokud by se počet vojáků v Afghánistánu udržel na dosavadní úrovni a nenavyšoval se, byl by to vstřícný krok. "My jsme nikdy neříkali, že se mají vojáci paušálně stáhnout odkudkoli, dokonce ani z Afghánistánu," podotkl.
Vláda musela ještě v pátek večer na mimořádné schůzi prodloužit mandát jednotek o dva měsíce. Parkanová i Picek doufají, že se v této lhůtě podaří dohodu v parlamentu najít.
Ministerstvo navrhuje změnu poplatků
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnu poplatků v lékárnách a snížení ochranného limitu na výdaje z 5000 na 3000 korun nejen pro děti, ale i pro důchodce. Dál by se sice podle něj platilo za položku na receptu, ale už jen za léky bez doplatku. Důchodcům by se do pak třítisícového limitu měly zahrnovat i poplatky, které se tam nyní nezapočítávají, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. Návrh chce ministerstvo předložit v Senátu.
Senátoři by totiž měli rozhodovat o komunistickém návrhu na úplné zrušení poplatků ve zdravotnictví, který v pátek schválili ve sněmovně spolu s KSČM sociální demokraté. Vláda očekává, že Senát normu poslancům vrátí se změnami. K přehlasování Senátu bude pak v dolní komoře potřeba 101 hlas, k potvrzení změn navržených horní komorou bude potřeba většina přítomných.
Od letoška platí lidé za návštěvu u lékaře a položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a 90 korun za pohotovost. Pokud na třicetikorunových poplatcích a doplatcích za některé léky vydají v daném roce přes 5000 korun, částku nad to jim zdravotní pojišťovna vrátí.
Podle ministerského návrhu by se mělo od poplatků ulevit dětem do šesti či do 15 let. Věk zatím není přesně stanoven. Lidovci navrhují, aby lidé už neplatili za položku na receptu, ale za celý recept. Podle ministerstva by ale bylo lepší zachovat poplatek za položku. Hradil by se ale už jen u léků, které jsou bez doplatku. "U 70 procent položek by došlo k redukci, současně by se ale zachoval regulační efekt u levných léků," uvedl Šnajdr.
Limit by se podle ministerského návrhu měl snížit na 3000 korun nejen dětem, ale nově i důchodcům nad 65 let. Zahrnovaly by se jim do něj navíc i další poplatky. "To jsou principy, na nichž si umím představit, že se koalice může shodnout," uvedl náměstek.