Hlavní obsah

Parhelium. Nad Jizerkami zářila tři slunce

Jizerské hory

Podívanou jako z Hvězdných válek připravila obloha nad Jizerskými horami poslední lednovou sobotu. Na blankytném nebi v jednu chvíli zdánlivě zářily tři sluneční kotouče. Ve skutečnosti šlo o tzv. parhelium, meteorologický jev, při kterém se paprsky odrážejí vysoko v atmosféře od ledových krystalů.

Foto: Novinky

Parhelium nad Jizerskými horami

Článek

Tři slunce zachytil u své roubenky v osadě Horní Polubný v Jizerských horách čtenář Jan. „Fotky jsem pořídil 29. ledna kolem půl deváté ráno,“ popsal Novinkám.

I když nebeská podívaná trvala asi deset minut, úplně nejlepší fázi se mu podle jeho slov zachytit nepodařilo.

„Než jsem vyštrachal mobil, ztratily boční záře na jasu. Každopádně jsem si přitom pomyslel, že je to určitě dobré znamení,“ narážel Jan s úsměvem na fakt, že tři slunce nad Jizerskými horami vysvitla ráno poté, co si Češi ve druhém kole prezidentské volby zvolili novou hlavou státu Petra Pavla.

Foto: Novinky

Unikátní podívaná byla na nebi nad Kořenovem patrná asi deset minut.

Parhelium patří mezi takzvané halové jevy. „Ty jsou nejznámější skupinou atmosférických optických jevů v podobě bílých nebo barevných prstenců, kol, oblouků, sloupů nebo jasných skvrn,“ popsala meteoroložka Dagmar Honsová. „Vznikají buď lomem a odrazem slunečního či měsíčního světla na oblacích z ledových krystalů, nebo na volných ledových krystalech rozptýlených v ovzduší,“ dodala.

Podmínkou však je, aby se slunce nacházelo nízko nad obzorem, je tedy pozorovatelné těsně po východu nebo při západu.

Přestože v našich zeměpisných šířkách nejsou halové jevy vzácné - k vidění jsou až sto dní v roce -, málokdy bývají takto výrazné. Obvykle jsou sotva patrné a trvají jen krátkou chvíli.

Usmívající se Slunce na fotografii NASA může být varováním

Koktejl
Související témata:

Výběr článků

Načítám