Paragán Hrubý neustoupil nacistům ani v kryptě

Jedním z nich je i sedmadvacetiletý Jan Hrubý, jenž se společně s kolegou Josefem Valčíkem pokoušejí z žebříku vystrkávat hadice oknem zpět na ulici. Nakonec všichni během zhruba sedmihodinového boje zemřou, a to včetně strůjců atentátu Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Šest vojáků zvolí sebevraždu.

Hrubý se narodil přesně před 110 lety v Kunovicích na Slovácku.

„Proudy ledové vody byly neobyčejně silné. Nebylo snadné konec hadice zachytit a dostat pod kontrolu. Hadici přitiskli ke zdi a pro Hrubého už nebyl problém vytáhnout nůž a uříznout ji těsně pod ventilačním průduchem. Zničená hadice se znovu začala zuřivě cukat, ale její záškuby Hrubému jen pomohly vystrčit bez potíží její zbytek ven. Na chodníku se pak přeříznutá hadice zmítala jako zraněný had,“ líčil, jak mohly vypadat poslední chvíle bránících se výsadkářů, spisovatel Jiří Šulc v historickém románu Dva proti říši.

Tou dobou už byla po smrti trojice výsadkářů Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Bublík, která se bránila nad kryptou v chrámové lodi. Opálka s Bublíkem se rozhodli sami ukončit své životy poslední kulkou. Vážně zraněný Kubiš zemřel v sanitce, Bublík při převozu do lazaretu SS.

Čtveřice výsadkářů bránících se v kryptě dostala i možnost se vzdát. To však odmítli se slovy „Nikdy se nevzdáme, my jsme Češi!“

Boj 18. června 1942 trval od obklíčení chrámu ve 4:15 až do tři čtvrtě na dvanáct, kdy po otevření krypty a opakovaných útocích nacistů zazněly z útrob postupně čtyři osamocené výstřely.

„Jejich ozvěna se nesla z chladné temnoty zaplavené krypty ke světlu, vzhůru kostelní lodí, kde doznívala na balkonu a kůru. Jedna malá bitva druhé světové války skončila,“ přiblížil ve svém vyprávění Šulc.

Jan Hrubý se narodil 4. března 1915 v Kunovicích jako nejmladší syn z osmi dětí v malém domě pod místním katolickým kostelem. V roce 1929 se odešel do nedalekého Zlína učit číšníkem, kde pak působil i jako vrchní, a to až do nástupu na vojnu v roce 1937.

Začátkem roku 1940 odjel tajně přes Maďarsko do Jugoslávie a potom po železnicích a lodí do Francie. Zde působil jako velitel družstva v československé zahraniční armádě na jihu Francie. Po přesunu jednotky do Anglie Hrubému osobně předal exilový prezident Edvard Beneš vyznamenání Československého válečného kříže 1939. 

Od svých prvních dnů v exilu myslel Hrubý na svou matku a sourozence. Před Vánocemi 1940 tak vysílala BBC jeho vzkaz: ,,Zasílám pozdrav do malého domečku s malými okny u kostela.“

V Anglii absolvoval několik výcviků parašutisty a 28. dubna 1942 byli společně se svým kamarádem Josefem Bublíkem a Bohuslavem Koubou vysazeni jako členové skupiny Bioscop severně od Křivoklátu.

„Skupina měla sabotážní úkoly ve Vsetínské zbrojovce a na železničních tratích Veselí nad Moravou–Vlára a Hranice–Púchov. Bioscop ale neměl štěstí. Materiál shozený v kontejnerech padl do rukou gestapa a velitel Kouba se před zatčením v Kutné Hoře otrávil,“ přiblížil již dříve pedagog, publicista a první polistopadový starosta Kunovic Jiří Deml.

Hrubý s Bublíkem nacházeli ochranu na záchytných adresách. Vypravili se rovněž na Uherskohradišťsko blíž svým domovům. Následně se vrátili do Prahy, kde byli podřízeni Opálkově velení.

„11. června 1942 byli oba přesunuti do Dejvic k paní Sahánkové. Zde prožili den atentátu na Heydricha a následující noc, kdy při prohlídce domu unikli jen o vlásek zatčení. Na atentátu neměli účast, Opálka jim zakázal jakoukoliv aktivitu, měli pro něj zůstat zálohou k dalším akcím,“ podotkl Deml.

Stejně jako Opálka, Kubiš, Gabčík, Švarc a Valčík, byli i oni přesunuti do úkrytu v kryptě pod kostelem svatých Cyrila a Metoděje (tehdy sv. Karla Boromejského).

„Jan Hrubý nás naučil mít rád svou vlast,“ přiblížil před časem Deml. A obdobně vnímají Hrubého osobnost v Kunovicích i dnes.

„K výročí 110 let od jeho narození plánujeme velkou výstavu o něm i o výročí konce druhé světové války. Děti se o Jankovi Hrubém učí v deváté třídě. A když se tradičně s deváťáky loučíme, tak jim jako jeden z dárků věnujeme rozsáhlou knihu o jeho životě a činech. Letos navíc zapojíme deváťáky do slavnostního kladení věnců a myslím, že se to uchytí jako nový zvyk,“ přiblížila místostarostka Martina Kozelková (ANO).