Paradox on-line vyučování: videa vesnické malotřídky teď sledují tisíce lidí

Když zdejší učitel Milan Bárta začal publikovat pro své žáky videa nazvaná Vyučování v dobách koronaviru, poskočila sledovanost do řádu stovek lidí a nejúspěšnější video si už pustily i více než tři tisícovky školáků a jejich rodičů.

V malých Oknech na okraji Máchova kraje přitom žijí pouze tři stovky obyvatel a zdejší malotřídka se 70 žáky měla ještě nedávno jen první stupeň a teprve v září otevřela i šestou třídu.

„Přišlo mi, že se to snažíme dělat jinak. Hned první den nám došlo, že nemůžeme se svými požadavky na děti a hlavně rodiče nastoupit všichni. Takže jsem nechal iniciativu třídním a pokusil jsem se děti oslovit jinak,“ popisuje Milan Bárta, v čem je úspěch videí učitele z vesnické malotřídky.

Bárta, který je mimochodem autorem učebnic Jak nevyhodit školu do povětří nebo Chemické sloučeniny kolem nás, si musel kvůli přípravě videí koupit speciální počítačový program a naučit se s ním pracovat. Musel také zjistit, jak shánět fotografie, jejichž využití není omezené autorskými právy.

Pro děti z prvních, druhých a třetích tříd začal například v rámci prvouky připravovat videa, která v délce trvání jen mírně překračují desetiminutovou hranici, a někdy ani to ne. V první jarní den publikoval třeba video o tom, kdy začíná jaro, co je to jarní aspekt rostlin nebo jak se odliší jiřička od vlaštovky. Jeho videa jsou postavená na fotkách a tím právě zabodovala.

„Samotného mě to překvapilo, ale děti mi v reakci na snímky ve videích začaly posílat svoje fotky. Po posledním videu mi jich přišlo zhruba dvě stě dvacet, třeba i z Prahy nebo Pardubicka. Takže každé nové video je už teď spíš reakcí na ohlasy toho předchozího a na zaslané fotografie,“ líčí Bárta

Děti mu nahrávají i audiovzkazy a učitelův program je umí přehrát. Kantora mohou děti po celou dobu trvání videa sledovat (ve výřezu) a aby byla videa ještě více interaktivní, zavádí učitel různé netradiční prvky. Třeba že během natáčení videa zavolá některému ze svých žáků.

„Například některému z mých prvňáků. Domluvím se s ním, co by ho zajímalo a že za pět minut ještě zavolám, až budeme v přímém přenosu. On se mě ptá na žížalu, takže já se připravím, že budu odpovídat na žížaly. A stává se, že školák během pěti minut změní názor a ptá se mě pak na něco úplně jiného,“ vypráví pobaveně Milan Bárta.

Líbí se mu, jak opatření proti šíření koronaviru přispěly ke zdokonalování kantorů. „Sleduji, jak pracují kolegyně. Naučily se dělat on-line přenosy, vymýšlejí aktivity na výtvarnou i tělesnou výchovu. Všechny nás ta situace posunula daleko za komfortní zónu,“ dodává Bárta a poukazuje na vřelé reakce od rodičů a především neuvěřitelnou odezvu od dětí.

„Tvoje videa jsou zajímavá, tak ti posíláme jako příspěvek fotku ploštic, o kterých si myslíme, že to jsou to kněžice mlhovité. Už několik měsíců nám lezou a smrdí po domě a je jich stále dost,“ napsaly učiteli dvě z jeho žákyň.