Článek
Podle dat ČSSZ se tento problém v prvním pololetí týkal 29,5 procenta žadatelů. Během celého loňského roku to bylo 22,6 procenta, v předpandemickém roce 2019 13,1 procenta.
Zlepšení situace
„Příčinou delší doby řízení u invalidních důchodů a vysokého počtu případů vyřízených po lhůtě bylo zejména výrazné snížení personálních kapacit, které se podílejí na vyřizování žádostí o důchod, v období pandemie a platnosti souvisejících přijatých krizových opatření,“ sdělila Právu mluvčí správy Jitka Drmolová. Mezi důvody personálního oslabení řadí například zvýšenou nemocnost, karantény či čerpání ošetřovného.
Jsme na úpatí další vlny epidemie, míní Vojtěch
Dalším důvodem většího počtu případů vyřízených po lhůtě bylo podle Drmolové také nestejnoměrné podávání žádostí o důchod, a to nejen invalidních, ale také starobních a pozůstalostních.
Vzhledem k přijatým opatřením a obavám z návštěvy úřadů v době nepříznivé pandemické situace prý řada lidí odkládala podání žádosti na pozdější dobu. „Na jaře 2020 tak bylo podáváno jen dvanáct tisíc žádostí měsíčně, v závěru roku to již bylo dvacet jedna tisíc žádostí,“ uvedla s tím, že personální kapacity jsou nastavené na průměrný počet cca sedmnáct až devatenáct tisíc měsíčně podaných žádostí.
„V roce 2021 pokračoval trend vysokého počtu podávaných žádostí, a bez ohledu na pandemickou situaci je letos podáváno kolem devatenácti tisíc žádostí o důchod měsíčně,“ dodala mluvčí úřadu.
Exekuci na důchod čelí desítky tisíc seniorů
Postupně se ale problém podle ní stabilizuje: „V červnu a červenci již činil počet invalidních důchodů vyřízených po lhůtě šestnáct procent.“
Zpoždění operací
„Už jsem dostal několik stížností. Ty jsme předtím neregistrovali,“ konstatoval předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Důchody dostanou žadatelé zpětně vyplaceny. „Ale potíže to činí. Zvláště lidé, kteří končí v zaměstnání kvůli zdravotnímu stavu, čekají a nemají prostředky,“ řekl. I podle něj může být prodleva z větší části způsobená covidem.
Ale spíše na konci loňského a v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy řada úřadů měla minimální provoz. Zčásti za to podle něj mohou potíže s lékařskou posudkovou službou. „Někdy lékaři rozhodují podle mého mínění nesmyslně,“ řekl. To se podle něj projevuje především v oblasti příspěvků na péči a zvláštní kompenzační pomůcku. O jejich vyplácení rozhoduje Úřad práce.
Maláčová: Chceme ještě stihnout předčasné penze pro náročné profese
„Ale napřed je tam posudkový lékař,“ upřesnil. Podle Drmolové posouzení zdravotního stavu žadatele vyžaduje určité časové penzum.
Lékařská posudková služba musí shromáždit podklady dokladující v případě invalidity dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který prokazatelně způsobuje omezení pracovních schopností žadatele.
Například vyplnění formuláře od jeho praktického či odborného lékaře, ke kterému je případně nutné přiložit zprávy a nálezy z odborných vyšetření. „Tento základní proces byl narušen situací ve zdravotnictví, kdy lékaři všech odborností omezovali provoz svých ordinací. Docházelo k prodlevě nejen v zasílání vyplněných formulářů, ale také k prodloužení lhůt pro data objednání k odborným vyšetřením, ale i k léčbě,“ vysvětluje.
Pacienti sami prý často žádali o prodloužení lhůty k dodání zdravotnické dokumentace s odůvodněním, že kontrolu u lékaře mají až za několik týdnů až měsíců. „Lhůty na vyšetření a na operační léčbu se v posledních letech prodlužují a v důsledku pandemie covid-19 se posunuly ještě více, někdy až o rok,“ dodala Drmolová.
