Článek
Mezinárodnímu týmu vědců se doposud podařilo získat trojici životaschopných embryí takřka vyhubených zvířat. „Ačkoli metoda vzniku embrya v laboratoři a transfer do náhradní matky se běžně užívá, její užití u nosorožců je převratné,“ přiblížil ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.
VÝLETY Z KARANTÉNY: Navštivte s námi zvířata v Safari Parku Dvůr Králové
Zárodky získané v laboratoři v italské Cremoně čekají na vložení do dělohy náhradní matky příbuzného druhu nosorožce bílého jižního. „Vložit embryo do náhradní matky jsme odhodláni uskutečnit ještě letos,“ plánoval začátkem letošního roku profesor Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum divokých zvířat v Berlíně.
Embrya namísto prenatálního vývoje v děloze přežívají v inseminační nádobě s tekutým dusíkem. „Projekt byl z důvodu, že nelze nikam cestovat, odložen,“ potvrdil ředitel mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal.
Veterináři z berlínského institutu chtěli letos v dubnu odebrat v keňské rezervaci Ol Pejeta další vajíčka posledním dvěma stárnoucím samicím severního nosorožce. Vajíčka čekalo oplodnění zamraženým spermatem mrtvých samců po meči vyhynulého druhu. „Odběr se neuskuteční. Vstup do Keni je uzavřen,“ podotkl Stejskal.
Málo embryí
Embryo severního nosorožce má pro zoology cenu zlata. „Budeme mít méně embryí, než jsme předpokládali. Doufáme, že se do Keni vrátíme, a důsledky nebudou fatální,“ předjímá Stejskal. Genetické hodiny přitom posledním dvěma samicím severních nosorožců nezadržitelně tikají.
Samice severních bílých nosorožců byly s dvojicí samců transportovány v rámci akce Poslední šance na přežití před deseti lety do Afriky ze Dvora Králové nad Labem. Samci pošli stářím dřív, než stačili splnit svoji úlohu a samice, jež v zajetí nemohly zabřeznout, v jejich původní africké domovině oplodnit. Úlohu přírody převzala věda v podobě převratného projektu BioRescue reprezentovaného vědci z Německa, Itálie, Česka, Keni, Japonska a USA.
Projekt počítá s možnou kombinací embryotransferu do dělohy náhradní matky a reprodukcí kmenových buněk mrtvých zvířat. Kombinace obou metod může zajistit dostatečnou genovou variabilitu nutnou k přežití nových jedinců dnes skoro vyhynulého druhu severních bílých nosorožců. „Koronavirus zastavil i propojování geneticky vhodných jedinců všech živočišných druhů chovaných v evropských zoo,“ podotkl královédvorský zoolog Luděk Čulík.