Článek
„Pandemie se na předškolácích rozhodně podepsala. I v naší poradně vidíme, že někteří jsou na tom opravdu hůře a nezvládnou to, co s nástupem do školy mají,“ řekl Právu českobudějovický dětský psycholog Rostislav Nesnídal.
„Ve školkách moc času netrávili a rodiče neměli čas se jim tolik věnovat. Chodili do práce nebo měli doma školáky, se kterými se museli učit. Je proto logické, že někteří rodiče chtějí odklady. Vidí, že dítě není tak zručné, a doufají, že po roce navíc ve školce bude to dítě zralejší,“ dodal Nesnídal.
„Žádostí o odklad máme letos 147, historicky jich bývá o 30 až 40 méně,“ uvedl vedoucí odboru školství jihlavského magistrátu Tomáš Koukal. „Děti zůstávají ve školkách, jako předškolákům jim město místa musí zajistit, ale blokují se tím místa pro ostatní.“
Vyšší počet odložených nástupů do školy zaznamenali také v Pelhřimově. Jak Právu řekla mluvčí tamní radnice Andrea Unterfrancová, například na ZŠ Krásovy domky si podalo žádost o odklad 17 z 51 letošních zdejších „zápisových“ dětí.
Ministerstvo doporučilo pro vysvědčení slovní či kombinované hodnocení
„Letos je výjimečný rok, míváme standardně od šesti do 10 odkladů, letos je to téměř dvojnásobek. Nyní to problém nepředstavuje, a to ani ekonomicky – budeme mít početně slabší třídy po 18 dětech a bude se tam hezky učit,“ uvedl pro Právo Pavel Rafaj, ředitel ZŠ Krásovy domky.
„Otázkou je příští rok, protože těch 17 dětí, co mají odklad, nám v podstatě téměř naplní jednu třídu. Pokud by se tedy situace s odklady vrátila do normálu a tyto děti by do našich dvou prvních tříd měly nastoupit s obvyklým počtem dětí ze spádového obvodu, musel by do toho vstoupit zřizovatel,“ dopnil Rafaj.
Odklad požadovala pro svého šestiletého syna také Vendula M. z Českých Budějovic. Důvodem byla podle ní hlavně pandemie.
„Mareček byl letos téměř pořád doma, protože školka byla zavřená. Měla jsem strach, aby kvůli koronaviru nebyl doma také od září, protože s prvňákem být doma a všechno ho učit, to není nic moc. Navíc jsem na něm pozorovala, že zkrátka nezvládá všechno to, co by předškolák měl,“ řekla Právu Vendula M.
Rodiče žádají pro děti odklad školní docházky i kvůli epidemii, poradny na to neberou ohled
Školka ale nástup do školy doporučila. Matka s tím nesouhlasila a se synem musela navštívit psychologickou poradnu. „Mareček byl u psycholožky asi 40 minut sám. Ta mi potom řekla, že má špatnou grafomotoriku. Mareček nezvládl namalovat domeček, různé vlnky a kličky. A za červen to ve školce nedožene, to bych s ním prý musela denně malovat a učit ho sama. Odklad byl nakonec schválen. Jsem za to ráda, synovi určitě nic neuteče,“ dodala matka.
Situaci už některá města a obce řeší rozšířením mateřských škol (MŠ). Například ve zmíněném Pelhřimově se chystají otevřít od září další třídu MŠ, Havlíčkův Brod podle mluvčí tamní radnice Aleny Doležalové zřídí při ZŠ další přípravnou třídu pro děti s odkladem školní docházky a pomůže i otevření nové školky ohlášené na září.
„Pro podobné případy, jako by mohl být neočekávaný nápor předškoláků, u nás funguje nultý, tedy přípravný ročník. Ten má kapacitu patnáct dětí a zatím je dostačující. Rodiče, kteří nechtějí z různých důvodů dát dítě do první třídy, však plně chápu a mají na takové rozhodnutí plné právo,“ řekla Právu za vedení MŠ pro 170 dětí v Židlochovicích na Brněnsku Eliška Kašparová.
Ministerstvo školství rozdělí školám na doučování dětí až 250 milionů korun
Zvýšený počet odkladů nástupu do první třídy zaznamenala i ZŠ Králův Dvůr, kde se do prvních tříd zapsalo celkem 106 dětí.
„Oproti uplynulým rokům jsme měli letos opravdu velký počet odkladů. Rodiče o něj požádali u pětadvaceti zapsaných dětí,“ vypočetl ředitel základní školy Evžen Krob. Dalších sedm dětí bylo na přání rodičů převedeno na jinou základní školu, takže tady nakonec nastoupí do první třídy jen přes sedmdesát dětí.